Spolek Šalamoun zastupovali předseda John Bok a členové Elizabeth Mauermannová a Zdeněk Jemelík. Novináři akci tradičně ignorovali a také veřejnost tentokrát projevila velmi malý zájem. Dostavili se sice kameramani České televize, kteří natočili krátký rozhovor s paní ředitelkou Pavlou Belloňovou a s panem Johnem Bokem, který se ale do vysílání nedostal.
Přes nezájem veřejnosti spolek Šalamoun nepovažuje besedu za maření času a energie, protože bez ní by zřejmě nedošlo k výměně názorů mezi spolkem Šalamoun a legislativci ministerstva. Základem debaty bylo srovnání ministerského návrhu v jeho současné podobě s alternativním návrhem zákona, uveřejněném na internetových stránkách spolku Šalamoun.
Spolek Šalamoun považuje nový zákon o státním zastupitelství za legislativní nástroj, otvírající cestu k provedení racionalizačních změn v organizační a řídící struktuře státního zastupitelství. Proto podporuje přijetí zákona jako naléhavě potřebné normy a souhlasí s jeho základní koncepcí. Jeho aktivity směřují k odvrácení nebezpečí, že ministerský návrh kvůli nevhodně řešeným detailům neprojde vládou, a pokud přesto projde vládou, ztroskotá v Poslanecké sněmovně. Akutnost nebezpečí vyjádřil Zdeněk Jemelík upozorněním, že trváním na „bezdohledovém speciálu“ jde ministerstvo hlavou proti zdi, kterou neprorazí“.
Výměna názorů mezi stranami ukázala, že každá z nich přistupuje k problematice z jiného výchozího bodu. Nejde o rozdíly právních stanovisek, ale o odlišný přístup k pravidlům účelné organizace a řízení. Aktivisté Šalamouna jsou lidé praxe, s rozsáhlými zkušenostmi ze sledování činnosti státního zastupitelství v desítkách trestních věcí, a i s určitým mezinárodním rozhledem. Ministerstvo vychází z filozoficko-právních spekulací, které sice zní hezky, ale jejich uplatnění může v praxi přinést potíže. Projevuje se to např. v názoru na vztah státního zastupitelství k vládě. Ministerstvo nevidí důvod, proč by měla vláda prostřednictvím ministra spravedlnosti úkolovat státní zastupitelství. Aktivisté soudí, že to svědčí o nepochopení demokratických principů tvorby moci, které nelze bez rizika různých havarií zanedbat při řešení začlenění státního zastupitelství do soustavy orgánů moci výkonné. Podle ministerské představy se státní zastupitelství bude řídit samo, nejvyšší státní zástupce bude patrně podřízen přímo pánubohu. Dostává se mu tím nadřazeného postavení nad občany, právnické osoby i ostatní orgány moci výkonné. Zvlášť nápadné to je v případě speciálního státního zastupitelství, které si může na sebe stahovat kauzy, jež považuje za důležité, nebo naopak může odmítnout případy, na jejichž řešení nemá momentálně volnou kapacitu.
Takto postavené státní zastupitelství bude zcela nezávislé na vyšších orgánech státní moci. Bude mít silnější postavení než předlistopadová prokuratura, která podléhala vedle vlády také aparátu KSČ. Navržené začlenění státního zastupitelství do soustavy orgánů moci výkonné je v Evropě ojedinělé.
Spolek Šalamoun považuje mantru o potřebě prohloubení nezávislosti státního zastupitelství za scestnou. Praxe zvláště v poslední době ukazuje, že jí má až příliš. Navrhuje proto podřídit státní zastupitelství vládě prostřednictvím ministra spravedlnosti s přesně vymezenou pravomocí, znemožňující jeho zasahování do „živých“ kauz.
Ministerský návrh nevytváří ve srovnání se současnou právní úpravou žádné předpoklady pro zvýšení tlaku na odpovědnost státních zástupců za svévolná škodlivá rozhodnutí a za porušení služební kázně. Přebírá současnou bezzubou právní úpravu. Neposkytuje vedoucím státním zástupcům účinné nástroje k vynucování služební kázně. Definice kárného provinění je natolik vágní, že téměř o každém poklesku lze říci, že není kárným proviněním. Kárným proviněním by mělo být porušení zákonem stanovených povinností státního zástupce, ale i ty jsou definovány natolik obecně, že prokazování jejich porušení pro účely kárného řízení je obtížné. Není zajištěna návaznost odškodňování za následky nesprávných rozhodnutí na regresní spoluúčast státních zástupců. Kárná žaloba ve skutečnosti není nástrojem vynucování, protože o ní rozhoduje v jednostupňovém řízení kárný soud, který je nesmírně shovívavý.
Návrh spolku Šalamoun spočívá na upřesnění definice kárného provinění a přenesení kárného řízení na dvoustupňovou soustavu kárných komisí. Kárně žalovaný i žalobce by měli právo v případě nesouhlasu s druhostupňovým rozhodnutím obrátit se ke kárnému senátu Nejvyššího správního soudu.
Proti návrhu, který se dostal do Poslanecké sněmovny v r.2013 jako tisk 1054, je současný návrh horší o to, že zajišťuje komunitě státních zástupců různé neoprávněné stavovské výhody. Především nabízí současnému nejvyššímu státnímu zástupci 14leté funkční období prakticky bez nebezpečí odvolání před jeho koncem, aniž by musel před potvrzením ustanovení do funkce projít výběrovým řízením. Státním zástupcům rušených vrchních státních zastupitelství návrh zákona zaručuje platové zvýhodnění převedením do stavu Nejvyššího státního zastupitelství. Jednak to zvyšuje transakční náklady zavedení zákona, ale navíc pokládá základy pro vznik napětí v kolektivech nižších státních zastupitelství, do kterých se bývalí státní zástupci vrchních státních zastupitelství mohou časem dostat. Zatímco výkony úředníků, podřízených zákonu o státní službě, budou hodnoceny každoročně, práce státních zástupců bude hodnocena jen jednou za tři roky. K takovému zvýhodnění není žádný rozumný důvod. Posléze umístění „speciálu“ do Prahy zvýhodňuje státní zástupce z Prahy a okolí proti uchazečům ze vzdálenějších částí státu.
Za Šalamoun – Spolek na podporu nezávislé justice v ČR:
John Bok
předseda spolku Šalamoun
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
