Především chci poukázat na ustanovení § 156 odst.2 věta první o.s.ř., kde se stanoví,citace: Rozsudek se vyhlašuje zpravidla ihned po skončení jednání, které rozsudku předcházelo, není-li to možné, soud k vyhlášení rozsudku odročí jednání nejdéle na dobu deseti kalendářních dnů. A zde je zákonem dána zneužitelnost takové úpravy, když prvoinstanční soudy takřka stoprocentně po závěrečných řečech právního zástupce žalobce a právního zástupce obhájce bez řádného zdůvodnění odročují jednání stanovením lhůty, kdy vydají ve věci rozhodnutí. Takovým postupem je jednak zmařen  dopad závěrečných řečí a je pak v uvedené lhůtě spis „otevřen“ především pro ostatní soudce téhož soudu. Takto je zcela zmařena ústavní zásada o právu na jediného zákonného soudce a zásada o zákazu ovlivňování soudního procesu.