Co ono dadaistické slovo bajkajlaj vlastně znamená, není dodnes úplně jasné, snad odkazuje na jakýsi šantán s červenou lucernou v Praze 20. let.  Ale o ten snad ani nejde, i když podobných podniků je i dnes v Praze jako nastláno. Stačí jen odbočit z Václaváku. Spíše o to tvrzení “Čechů ráj“. Pár příkladů:

V Praze probíhal celý minulý týden další ročník festivalu Prague Pride, což je festival LGBT komunity. Kdo neví co je to LGBT, tak vězte,  že pod touto zkratkou se skrývají komunity gayů, leseb, bisexuálů a translidí (to je slovo, co?). V sobotu procházel Prahou jejich „průvod hrdosti“. To, že jsme každý nějaký, víme od pradávna. Že ale dnes tyto minority vyžadují stále větší pozornost a požadují stále větší – nejlépe vůdčí - místo ve společnosti, je taky pravda. Většina z nás demonstruje svou sexualitu v soukromí ložnice, někteří k tomu potřebují Václavák a centrum hlavního města. 

To jim ostatně  vychází mohutně vstříc. Pan pirátský primátor Hřib, prý zvaný Satan (snad podle druhu jedovaté hřibovité houby) nechal vyvěsit duhovou vlajku – symbol této komunity, na pražském magistrátu. Asi proto, že volební potenciál homosexuálů je v naší matičce Praze nezanedbatelný. Stejnou vlajku zapálil neznámý pachatel na mostě Legií. Tuhle záležitost prý už šetří policie. No, když na to má čas a peníze?