Zprvu to sice vypadalo na americké vítězství v Iráku, ale nakonec se z toho vyklubala jen největší bla­máž moderní doby, což později ve svých pamětech přiznal i bývalý ministr obrany Donald Rumsfeld. Také prezident Ge­orge W. Bush svůj „omyl“ ohledně iráckých zásob zbraní hromad­ného ničení po oku­paci Iráku přiznal, ovšem s tím, že v době příprav útoku si to měly myslet „všechny zpravodaj­ské služby ve světě“. Bývalý agent CIA Tyler Drumheller takovéto tvrzení, tak jako po něm i několik či­ni­telů Pentagonu, v dubnu 2006 v americké televizi CBS odmítl: "Vždy se mi zvedá žaludek, když slyším, že je to selhání zpravodajských služeb. Je to selhání politiky!" Jak CBS uvedla, bývalý ředitel CIA Ge­orge Te­net na podzim 2002 informace o skutečném stavu zásob iráckých zbraní osobně pře­dal Georgi Bushovi, viceprezidentovi Dicku Che­neymu a dalším vysokým před­stavitelům v Bílém domě. Ti však jeho zprávu po třech dnech smetli ze stolu. Neboť válka v Iráku se blížila a oni měli zájem o informace, které by této politice vyhovo­valy. A tak se jed­ním z nejdůle­žitějších zdrojů v případě zpráv o zbraních hromadného ničení, které ame­rická admi­nistrativa ak­ceptovala, stal irácký chemik Rafíd Džanábí, americkou a německou rozvědkou pře­zdívaný Curveball. Tento azylant v Německu spolupracoval s tajnou službou BND, avšak v rozhovoru pro  britský deník The Gu­ardian v únoru 2011 veřejně přiznal, že si zprávy o Husajnových mobil­ních laboratořích a biologických zbraních vymyslel proto, aby zbavil Irák diktátora Sad­dáma Husajna a pomohl tak nastolit v zemi západní demokracii.

Jenže to nebyla jediná ostuda, spojená s americkou okupací Iráku. Rok po invazi byla totiž zahá­jena letecká přeprava balíků stodolarových bankovek z New Yorku do Bagdádu, kde byly předá­vány iráckým úředníkům a americkým dodavatelům. Šlo o největší transfer peněz v historii ame­rické Federální rezervní banky. Ovšem podrobnosti o těchto dodávkách vyšly najevo až prostřed­nictvím memoranda, vypracovaného pro kongresový výbor, který zkoumal znovuvýstavbu Iráku. A i když tento skandál vypadá jako nějaký hoax, najdeme o něm zmínku i na české Wi­kipedii pod heslem Válka v Iráku, v kapitole „2004: Začátek přepravy amerických bankovek do Iráku“. I zde se dozvídáme, že v průběhu roku 2004 byla zahájena přeprava bankovek, zatavených do smršťovací fólie, transportními letouny Lockheed C-130 Hercules ze Spojených států do Bagdádu. Za rok 2004 to bylo zhruba 280 milionů bankovek o celkové váze 363 tun, přičemž hodnota přepravova­ných peněz měla činit 12 miliard dolarů, jak o tom informoval The Guardian.

Tyto peníze byly v Iráku rozdávány bez přepočítávání, řádné kontroly a smluv, které by zajistily, že se skutečně dostanou na místo svého určení a budou řádně využity. Přičemž zde chyběla evi­dence příjemců peněz i částek jim vydaných. Z důkazů předložených americkému kongresovému výboru vyplývá, že vysocí činitelé americké vlády nebyli touto situací nikterak zne­pokojeni, neboť v případě rozkradených financí podle jejich vyjádření „nešlo o peníze ame­rických daňových po­platníků“. Je pravda, že irácká vláda připouštěla vysokou korupci v zemi, nicméně poukazovala na to, že jsou do ní zapojeny americké armádní špičky. A jak uvedl britský deník The Independent, v hledáčku inspekce se tak objevili vysocí armádní důstojníci, kteří nad financováním měli dohled. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se také ve světle nových informací znovu začal zajímat o smrt Dala Stoffela, který byl v roce 2004 zavražděn nedaleko ame­rické základny Tajdží severně od Bagdádu. Stoffelovi, který obchodoval se zbraněmi, byla totiž krátce před jeho smrtí přislíbena částečná imunita výměnou za svědectví o korupčních sítích z americké zelené zóny v Bagdádu.