Děkuji. Někdy diskutující pak, možná i nedopatřením, neargumentovali správně o Významu mezinárodního dne studenstva a vyjadřovali se, že byl svátek studentům ukraden. Jako právník vím, že je to chybné tvrzení nejen z hlediska právního, ale i věcného. A tak snad trocha historie (a práva k tomu) nikoho nezabije.
Československo je okupované a obyvatelé naší vlasti se bouří proti útlaku. Protestují na demonstracích 28. října 1939. Dělník Václav Sedláček byl během zakázaných shromáždění na výročí vzniku samostatného Československa okolo 18:25 na křižovatce ulic Žitná a Ve Smečkách 28. října 1939 v Praze zastřelen neznámým pachatelem do srdce. Na stejném místě byl zraněn i Jan Opletal, který svému zranění podlehl později. Sedláčkův pohřeb se konal 4. listopadu 1939 s omezenou účasti veřejnosti. Jan Opletal zemřel týden po jeho pohřbu 11. listopadu. Pohřbu Opletala se 15. listopadu zúčastnili tisíce studentů. Opletalovy ostatky byly převezeny do rodného Nákla o den později. Manifestace na pohřbu se změnila v další protinacistickou demonstraci, jejímž důsledkem bylo zavření všech českých univerzit a kolejí říšským protektorem Konstantinem von Neurathem. Více než 1200 studentů bylo posláno do koncentračního tábora Sachsenhausen a devět studentů a funkcionářů studentských organizací bylo 17. listopadu popraveno.
Po listopadu 1939 Němci zahájili systematickou represi českých vysokoškoláků. Mnozí studenti utekli. V roce 1940 v tiskovém prohlášení Ústředního svazu československého studenstva v exilu bylo uvedeno, že "před rokem zazněly v pražských ulicích osudné výstřely nacistických vrahů, které přinesly smrt mnohým československým studentům...českoslovenští studenti byli mezi prvními z těch, kteří se vzpamatovali z těžkých ran, jež byly celému národu zasazeny. Šli do ulic, aby protestovali proti nelidskému útlaku…“
Dne 16.11.1941 v londýnské Caxton Hall pod záštitou prezidenta Beneše a československé vlády byl právě díky představitelům tohoto studentského svazu vyhlášen Mezinárodní den studenstva. A přijato prohlášení: "My, studenti Velké Británie, jejích dominií a Indie, Severní a Jižní Ameriky, Sovětského svazu, Belgie, Československa, Francie, Řecka, Číny, Holandska, Norska, Polska, Jugoslávie a všech svobodných zemí, abychom uctili památku popravných a umučených studentů, kteří jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům roku 1939, prohlašujeme 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva.....Prohlašujeme, že 17. listopad není pro nás pouze dnem, kdy studenti celého svobodného světa vzdávají poctu svým mrtvým československým kolegům a všem těm, kteří trpí stále ve vězeních a v koncentračních táborech, avšak též dnem, kdy si připomínáme a budeme připomínat ideály, pro něž tito studenti trpěli a stále ještě trpí…“
Zákonem z 9. května 1990 byl zařazen 17. listopad jako den boje studentů za svobodu a demokracii do významných dnů. V roce 2000 navrhl poslanec Tlustý přijetí nového zákona, kterým 17. listopad byl prohlášen za Den boje za svobodu a demokracii. Pod tímto označením je svátek studentů slaven i nyní, tj. od 9. 8. 2000 slovo student se v textu zákona ve vazbě na 17. listopad v našem právním řádu nevyskytuje. Tak se ptám, přestože po právní stránce ukrást svátek není možné: Kdo ukradl studentům jejich svátek? Možná by někdo řekl, že ti, co tento zákon podepsali: Byli to: Klaus, Havel, Zeman. Proč je ale jmenován jenom jeden z nich?
Mezinárodní den studentů tak má v českém právu nyní stejné zakotvení jako například Mezinárodní den předčasně narozených dětí, který se slaví ve stejný den, Mezinárodní den toalet či Mezinárodní den migrantů vyhlášený OSN na 18. prosinec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
