Ukazatel Shanghai Composite v tu dobu oslaboval o 6,85 procenta a index Shenzen Composite o 8,1 procenta. Propadají si i další asijské trhy, australský, japonský, jihokorejský či indický. Po jejich otevření lze čekat také propad evropských a amerických trhů.

V Číně se investoři překotně zbavují akcií z více důvodů. Předně se stále obávají dalšího zpomalení ekonomického růstu vedoucí asijské ekonomiky. Jejich obavu podpořila v pondělí zveřejněná prosincová hodnota čínského indexu nákupních manažerů v průmyslu (Caixin/Markit PMI), který oslabil v porovnání se svojí listopadovou hodnotou (ze 48,6 na 48,2 bodu, přičemž hodnoty pod 50 značí snížení aktivity), a zejména zaostal za očekáváním trhu (48,9). Čísla signalizují, že aktivita čínského průmyslu dále ochabuje, což jen zvyšuje pravděpodobnost „tvrdého přistání“ jejího hospodářství. Právě to je jednou z vůbec největších hrozeb, jimž letos čelí a bude čelit globální ekonomika.

V pondělí čínská centrální banka obavy investorů nerozptýlila, když stanovila střední hodnotu kursu tamní měny, renminbi, vůči dolaru na nejslabší úroveň za poslední více než čtyři roky (6,5032 renminbi za dolar). Signalizovala tak, že trend oslabování čínské měny bude pokračovat i v roce 2016. Tlaky na její oslabování zvláště zesílily po loňské srpnové devalvaci měny. Peking poté utratil přes 200 miliard dolarů svých devizových rezerv ve snaze renmnbi stabilizovat. Od začátku listopadu už měnu ovšem opět nechal postupně oslabovat. Slábnutí čínské měny přitom do značné míry odráží nepříznivý vývoj makroekonomických ukazatelů, a má tak tu samou fundamentální příčinu jako dnešní zastavení obchodování na čínských burzách.