Kriminalizace Le Penové a Wilderse je nehoráznost

Současný režim zahájil v oblasti omezování svobody slova  a zastrašování antisystémových politických oponentů další kolo. Po politicky účelové politickém obvinění Vůdce Bloku Proti islámu Martina Konvičky za jakési staré výroky na facebooku, došlo nyní i na představitele Národní demokracie A. Bartoše a L. Zemánka za "údajný antisemitismus" projevený při návštěvě obce Polná. Jistě to není poslední akce podobného druhu. Navíc se jedná o "import z EU", kde politické procesy proti antisystémovým opozičním politikům jsou již bohužel nedílnou součástí nastolení nové totality "tolerance a lásky". Smutným příkladem budiž skandální pokusy o kriminalizaci G. Wilderse, M. Le Pen, či německých předáků Pegidy a AfD. Je proto užitečné připomenout si, jak jsme se do této situace vlastně dostali. Kdy jedna ze základních občanských svobod začíná být v Evropě establishmentem brutálně potlačována.

První vlaštovky v omezování svobody slova přinesla doba po konci druhé světové války. Tehdy některé židovské organizace využily šoku většiny západní veřejnosti z hrůz druhé světové války a prosadily za pomoci levice do zákonů některých západoevropských zemí tzv. "zákaz kritiky holocaustu". Opatření, které snad mohlo mít smysl v poválečném Německu, se postupně stalo normou v řadě dalších zemí. Na začátku možná bylo dobře míněné byrokratické opatření, které bylo asi spolumotivováno soucitem s obětmi nacistického řádění. Nicméně výsledkem bylo, že se jedna malá menšina v tomto případě Židé a židovská problematika stala de facto netknutelnou. Výsledkem byla řada bizarních situací, kdy bylo mimo jiné zcela znemožněno i kritické historické zkoumání holocaustu. Neb každý, kdo by jen zpochybnil oficiální verzi oněch historických událostí riskoval, že mu nad hlavou okamžitě tancovalo hejno paragrafů. Každý, kdo si se odvážil nějakého Žida kritizovat  a již z čehokoliv riskoval, že bude nařčen z "antisemitismu". Tohle Orwellovské "všichni jsou si rovní, ale někteří jsou si rovnější", nemohlo zůstat nepovšimnuto.

Neomarxisté vytvořili privilegované menšiny

Ono vydělení jedné privilegované menšiny s postupným nástupem neomarxistických  sil do vedení  evropských institucí po "revolucích v 60. letech"  mělo přirozeně za důsledek, že si i jiné menšiny řekly. "Chceme stejná privilegia jako mají Židé" a neomarxisty infiltrované evropské instituce a tradiční strany jim šly na ruku. Výsledkem byla záplava totalitární "anti hate" legislativy po celé Evropě. Především pak "ochrana" nejproblematičtějších menšin jako jsou muslimští imigranti. To mimo jiné vedlo k paradoxnímu trestnímu stíhání i řady prožidovských aktivistů a politiků (za všechny jmenujme právě G. Wilderse) a vedlo k masivnímu nárůstu skutečného antisemitismu ze strany muslimských imigrantů a extremistické levice (Tj. byrokratické opatření, které mělo Židi chránit, se obrátilo proti nim) To vše se událo za jásavého souhlasu mediálního mainstreamu a tzv. neziskového sektoru".