Michal Semín: Pohyb už také v Německu

V blahobytném Německu se navzdory narůstajícím potížím EU (dluhová krize, euro, Řecko atd.) na politické scéně dlouho nic nehýbalo. Náš mocný západní soused na všech těchto problémech totiž zatím spíše vydělával: politicky i finančně. Navíc celý projekt EU je v podstatě německo-francouzská záležitost, skrze níž dnes Německo po svém sjednocení ovládá evropské státy jako nikdy v historii.

Alternativa pro Německo

Jenže s narůstající nevolí německé veřejnosti ohledně nekontrolovaného přílivu migrantů se i v této zemi začíná nehybná politická scéna dávat do pohybu. Především roste i obliba jediné tamní politické strany, o níž lze tvrdit, že nesídlí mentálně v Bruselu. Dala si výmluvný název Alternativa pro Německo (AfD).

Angela Merkelová vydírá Evropu. Snaží se všem vnutit uprchlíky, které sama pozvala do Německa. Státy, které tento nátlak odmítají, označuje paradoxně za nesolidární.

Vznikla teprve před dvěma roky a až do letošního července ji reprezentovala skupina ekonomů na čele s hamburským profesorem Berndem Luckem. Ve srovnání s jinými euroskeptickými formacemi v ostatních zemích však ve své kritice evropské integrace nikdy nešla dál, než ke zpochybňování prospěšnosti eurozóny. Kritizovat Evropskou unii jako celek - či ji dokonce odmítat – si zakladatelé této strany nikdy nedovolili. Dost možná i proto, že si něco takového ani nepřáli. Přesto i takto krotká alternativa v dnešním postmoderním Německu bohatě stačí na to, aby získala nálepku extrémismu.

Konzervativnější program

Navzdory tu útokům, tu bojkotu médií, uspěli „alternativci“ v zemských volbách v Sasku, Durynsku a Braniborsku Od roku 2015 má strana své zastoupení i v parlamentech Hamburku a Brém. Do spolkového sněmu se dosud neprobojovala (ve volbách v roce 2013 zůstala se ziskem 4,7 % těsně pod pětiprocentní uzavírací klauzulí). Uspěla poté ovšem ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014, kdy získala 7 mandátů.

Politické úspěchy však nepřinesly jen posílení vlivu na veřejné dění, ale i vnitřní pnutí a nakonec i štěpení. Začátkem letošního července opustil stranu zakladatel a první předseda AfD Lucke a spolu s ním odešla i většina europoslanců. Důvod? Na volebním sjezdu v Essenu totiž porazila Luckeho v souboji o předsednický post jeho o poznání konzervativnější a národněji orientovaná Frauke Pertryová.

Čech s německým pasem

Není to však jediná pozoruhodná personální událost ve stranických řadách AfD. Ta pro nás nejzajímavější proběhla v Bavorsku, kde se do čela místní organizace strany vyhoupl Čech s německým pasem Petr Bystroň. Zajímavé je to i z toho důvodu, že svého času patřil do bližšího okruhu spolupracovníků Václava Klause. Zakladatel ODS a bývalý prezident (do jehož návratu na českou - či dokonce evropskou - politickou scénu mnozí čeští eurokritičtí konzervativci vkládají nemalé naděje) o svém dalším angažmá zatím nedává nic jednoznačného najevo. Proto můžeme kvitovat alespoň to, že se činí lidé jemu ideově blízcí. Smutné na tom je snad jen to, že se tak děje v Německu a nikoli u nás.

Protože víme, že Petr Bystroň je také pravidelným čtenářem Protiproudu, položili jsme mu několik otázek:

Letos na podzim jste byl zvolen předsedou bavorské organizace Alternativy pro Německo (AfD), jediné německé politické strany, kritizující současnou politiku německé vlády ve vztahu k migrační kalamitě. Česká média si vašeho zvolení sice povšimla, ale raději se vás na nic příliš neptala. Tak to musíme napravit my. Nejprve se nemohu nezeptat – jak došlo k tomu, že se právě Čech stal představitelem konzervativní strany se sídlem v tak významné spolkové zemi, jakou je Bavorsko?

Jednoduše. Moje národnost u toho nehrála žádnou roli. Předseda se u nás volí podle schopností, ne podle národnosti.

Jak na to reagovala německá média? A vůbec - jak se o vás a celé AfD vyjadřují? Jsou pro ně všichni odpůrci liberální imigrační politiky xenofoby a rasisty?

Německá média to potlačila ještě více než česká. Státní tisková agentura DPA například ve své zprávě o mém zvolení můj původ vůbec nezmínila. Nepasuje jim to do jimi běžně vytvářeného obrazu AfD. To víte, těžko by se jim vysvětlovalo, jak může mít strana něco proti cizincům, když si za šéfa zvolila Čecha.

Porovnáte-li česká a německá média, ve kterých je míra proimigrační propagandy větší?

V německých. Je to jednak tím, že v Německu je ten problém s uprchlíky podstatně větší než v Čechách a indoktrinace novinářů o poznání silnější. V průzkumu Svazu novinářů mezi jeho členy se jich 80 procent označilo za levicově smýšlející…

AfD prošla letos docela razantní proměnou. Opustili ji liberální ekonomové, vymezující se pouze vůči společné evropské měně. Současný kurs vaší strany se zdá být výrazně konzervativnější a kritizováno není jen euro, ale i samotná evropská integrace. Je tedy možné tvrdit, že se AfD přetvořila v plnohodnotnou eurokritickou konzervativní stranu? A lze ji přirovnat k nějaké jiné politické straně v dnešní Evropě?

Odchod liberálních ekonomů z AfD je taková pohádka, kterou šíří především pan Lucke od momentu svého odchodu. Přitom on sám vždycky zdůrazňoval, že žádný liberál není. Šéfem Bádenska-Würtenberska se stal ekonom profesor Meuthen, ve spolkovém vedení jsou hned tři zástupci libertariánsky zaměřené politiky. A do čela bavorské sekce se prosadil vedle mě také ekonom profesor Wůst. Jsme eurokritická, liberálně-konzervativní strana, programově podobná ODS - za dob, kdy ji vedl Václav Klaus.

Jsou na české politické scéně nějaké subjekty, s nimiž chcete rozvíjet bližší spolupráci?

Určitě. Všechny liberální a konzervativní strany. V zájmu Evropy musíme spolupracovat. Socialisti mají svojí internacionálu. Je třeba vytvořit k nim protiváhu.

Pozice Angely Merkelové se v důsledku migrační vlny jeví jako značně otřesená. Má ve své straně, případně v CSU, nějakou relevantní opozici?

No jistě! A ta neustále roste. Čím dál více členů její vlastní frakce je proti její politice a teď už i proti ní jako osobě. Kancléřka Merkelová sklízí větší potlesk u Zelených a Socialistů, než z vlastních řad. Vždyť Zelení ji teď dokonce pozvali na svůj sjezd!

Jaké jsou skutečné nálady v Německu, pokud jde o politiku současné vlády? Pokud se migrační vlna v dohledné době nezastaví, co Německu reálně hrozí? Mohou vypuknout třeba nepokoje?

Nepokoje nevidím. Ale přes 60 procent obyvatelstva už je nespokojeno s vládou. Spíš to bude mít dopad na zemské volby v Bádensku-Württenbersku, Porýní-Falcku a Sasku-Anhaltsku na jaře příštího roku.

Předpokládám, že v zemských volbách budete také kandidovat? Jaké očekáváte výsledky? A co si slibujete od voleb parlamentních?

Myslím, že se ve všech zmíněných volbách pohodlně dostaneme do zemských parlamentů. Momentálně jsme v celoněmeckém měřítku třetí nejsilnější stranou. Do parlamentních voleb je ještě daleko. To se toho ještě může hodně změnit.

Posílení vašeho politického vlivu na dění nejen v Německu, ale celé Evropě, dnes musí s nadějí přijímat nejen každý vlastenecky smýšlející Němec, ale i Čech. Přesto se nelze vyhnout otázce – představuje uvědomělá německá národně konzervativní politika pro české národní zájmy i nějaké riziko? Či dokonce nebezpečí?

Dokud budu jejím předním protagonistou já, tak určitě ne.

Tento týden se spouští mezinárodní petice nazvaná Evropský manifest. Mohl byste - coby její hlavní iniciátor - nám ji blíže představit? Co si od ní slibujete?

Angela Merkelová vydírá Evropu. Snaží se všem vnutit uprchlíky, které sama pozvala do Německa. Státy, které tento nátlak odmítají, označuje paradoxně za nesolidární. Cílem manifestu je, aby si kancléřka Merkelová uvědomila, že už ji nechce nejen většina lidí v Německu, ale že její zničující politiku odmítají i statisíce občanů sousedních zemí. Ona škodí celé Evropě. Proto je na ni třeba vyvinout celoevropský tlak.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.