Milan Bauman: Korona, korona, Štěpáne. Virus nosíš ve džbáně

02.03.2020 14:38

Části mozku, které odpovídají emočnímu chování, jsou mnohem starší než struktury příslušné pro racionální uvažování. Když vyhodnotíme situaci jako příliš nebezpečnou, vypne mozek pomalou logiku a zapne emočního autopilota.

Milan Bauman: Korona, korona, Štěpáne. Virus nosíš ve džbáně
Foto: archiv
Popisek: Milan Bauman
reklama

Byly kdysi časy, kdy lidé nevěděli, co se děje v nedaleké oblasti od nich. To se díky komunikačním technologiím radikálně změnilo. Dnes dojde k nějaké tragédii v zapadlém koutu světa a všichni jsme o ní bezprostředně informováni. Aniž si to mnohdy uvědomujeme, jde o velkou zátěž pro nás samotné.

Čtvrtina lidí šílí strachy

Pocit strachu a obav sice vysílá rychlé varovné signály do mozku a mnohdy může člověku zachránit život, ale má i negativní důsledky. Strach narůstá do obřích rozměrů, žijeme s nezdravou úzkostí, která vede k narušení duševní pohody či nálady a ke stresům. Může způsobit i závažné zdravotní poruchy fungování organismu. Obecně se mluví o úzkostných poruchách, jež zahrnují několik podtypů a trápí údajně až čtvrtinu lidí ve vyspělých zemích. Je to dané biologicky. Části mozku, které odpovídají našemu emočnímu chování, jsou služebně mnohem starší než struktury odpovědné za racionální uvažování. Takže když náš „systém“ (podvědomě) vyhodnotí nějakou situaci jako příliš „nebezpečnou“, vypne mozek pomalou logiku a zapne emočního autopilota. Pak se ovšem setkáváme se svým strachem, studem, trémou, hněvem, agresí.

Vy jste nekoupili půl tuny jídla?

Denně jsme v médiích o Něm informováni, máme strach o svůj život, což je logické a pochopitelné. Dalo by se i říci, že jde o samozřejmou věc. Co však vede k zamyšlení, je míra zpravodajství, které na nás útočí ze všech stran. Na jednu stranu by bylo chybou fakta zamlčovat (jako se to například stalo v počátku jaderné havárie v Černobylu), na straně druhé je extrémem opačný přístup přesycenosti zpravodajství s převahou negativních zpráv, jak se aspoň stalo v předchozí době, než vznikla panika. Myslím, že mnozí jsou již takového informování syti. Je třeba zprávy vyvažovat, a to zvláště poté, co se nákaza koronavirem Covid-19 objevila poprvé v České republice. Týká se to i sociálních sítí a internetu obecně. Se skutečností, která je, asi těžko něco uděláme, ale je zbytečné se na ní přiživovat – ať z komerčních či jiných důvodů, například z hlediska zvýšení sledovanosti média. Bohužel není vždy tomu tak a navíc se touto cestou šíří řada dezinformací. „Bojíte se koronaviru? Udělejte si raději zásoby trvanlivých potravin pro přežití! Poštovné od 500 Kč zdarma“, vybízí na internetu reklama. Není divu, že Češi zbytečně panikaří, najednou objednávají až půl tuny jídla, jak se dozvídáme. Zásilkové obchody hlásí přetlak objednávek vážících i několik stovek kilogramů. Nákupy panikařících lidí váží podle společnosti Košík.cz 300 až 600 kilogramů a zákazník za ně zaplatí pět až osm tisíc korun. Jsou však i případy, kdy za jeden nákup potravin utratí desítky tisíc korun, uvádí prodejce. Dozvídáme se, že lidé rychle vykupují rýži, těstoviny i lunchmeat. Košík se proto jako první zásilkový obchod rozhodl zavést omezení, které má panice zákazníků zabránit. Jedna objednávka tak může nově vážit maximálně 50 kilogramů a množstevní omezení platí na některé druhy zboží: „Je nepřípustné, aby lidé, kteří fungují v normálním režimu, dopláceli na to, že někdo zpanikaří kvůli tomu, co slyší, a vykoupí celý sortiment.“

Lék si americká armáda nechává pro sebe?

Koronavirus také v plné síle ukázal, jak fungují fake news. Objevují se zprávy typu „Koronavirus pochází z laboratoře a měl likvidovat staré lidi“, „Koronavirus je uměle vytvořená zbraň“. V diskuzích se následně může kdokoliv dočíst, že tento virus vytvořila americká CIA, čínská biologická laboratoř nebo dokonce, že pochází z vesmíru. Virus má prý také za cíl zmenšit populaci Číny. Další titulky: „Nový koronavirus jako pomsta laboratorních opic“, „Koronavirus: je to biologická zbraň“? „Zákeřný koronavirus se podařilo vyšlechtit v laboratoři“. „Akce k vojenským účelům, ekonomické ovládnutí světa nebo depopulace?“ Média ve světě přišla i s bombastickou zprávou, že čínská vědecká pracovnice Si-nang-kuo Čchü, pracující na výzkumu v kanadské Národní mikrobiologické laboratoři ve Winnipegu a zabývající se smrtelnými patogeny, předávala po dva roky výsledky zdejšího zkoumání Národní laboratoři biologické bezpečnosti Čínské akademie věd ve Wu-chanu. Měli jí v tom pomáhat čínští agenti, kteří se vydávali za studenty, a její manžel (rovněž vědec) Keding Čcheng. Pracovali v laboratořích označovaných P4, což jsou laboratoře zabývající se výzkumem biologické bezpečnosti, kde se zkoumají patogeny, proti kterým neexistuje zatím léčba. Podobně “zaručené“ jsou i zprávy o tom, jak virus léčit. Údajně pomáhá například slaná voda, akupunktura nebo léky, které si americká armáda nechává pro sebe. Kolem aktuální epidemie koronaviru se objevuje řada dalších zpráv, které mají co do pravdivosti opravdu daleko. Mýty a nepravdivé informace se šíří nejen prostřednictvím sociálních sítí, ale pronikají i do médií. A jejich počet sílí. „Zásilky z Číny a koronavirus: mohou v sobě balíky skrývat smrt“? „Nakazit se může každý, stačí k tomu i balíček“. „Léčba existuje, běžní lidé ji ale nedostanou“. A tak dále.

S ďábly obcovala, a že jich v sobě sedm mladých má

V pozadí je však též psychologický poznatek, že právě informace tohoto zaměření mnohé lidi přitahují. Důkazy lze nalézt již v samých počátcích žurnalistiky, v nichž už nalézáme prvotní pokusy o volbu slov a některých výrazů, vyvolávajících údiv či dokonce zděšení. Objevovaly se často vazby „člověk a jeho smrt“, dále výrazy čert, ďábel, ráj a peklo, slovní spojení jako například „noviny hrozné“, „noviny strašlivé a žalostivé“, slova zvěstující utrpení, tj. kořist, plundrování, mord. Vyskytovaly se rovněž apelace na sexuální pudy, například: „s ďábly obcovala, a že jich v sobě sedm mladých má“„a co více s dcerou vykonával“, některá barvitá líčení znásilňování žen cizími vojáky a podobně.

Zapomeňte na úchylky

Výše zmíněné apelace na nízké lidské pudy jsou samozřejmě příznačné i pro dnešní dobu. Tvůrci takových zpráv dobře vědí, že lidskou mysl podobný druh informací přitahuje, že ho dokonce nezřídka vzrušuje. Naštěstí se nejedná o všeobecný jev a řada jedinců je proti tomuto působení imunní. Proto mají některá periodika tak vysoké náklady a televize s tímto obsahem vysokou sledovanost. Přitom jdou bohužel často stranou jakékoliv etické normy a zábrany. I toto bychom měli mít na paměti v souvislosti s událostí čísla jedna současné doby.

(Autorem článku je Milan Bauman, dlouholetý popularizátor vědy. Popsanými jevy se zabývá i ve své nedávno vydané knize Mozek: zázrak na pět – Neviditelné souvislosti dějů, které se odehrávají v naší hlavě.)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: „Velká daňová kauza“ se vrací

9:10 Zdeněk Jemelík: „Velká daňová kauza“ se vrací

Trestní řízení soudní Krajského soudu v Brně, o němž píši jako o „velké daňové kauze“ nebo o „kauze…