Z televizních obrazovek rovněž vymizel politický humor, jehož jsme byli svědky ještě pár let po sametové revoluci. Zato v německé televizi politická satira kvete.

Když do Československa začali v polovině šedesátých let přijíždět západoněmečtí studenti, seznamovali své české kolegy s různými výdobytky západního způsobu života od cigaret značky Lord po existenci opozice v parlamentě. Jednou z věcí v té době u nás nemyslitelných byl veřejně sdílený humor kolem osoby spolkového prezidenta.

Byl jím tehdy Henrich Lübke, na kterém se strany dohodly jako na kompromisním kandidátovi. Po mnoha stránkách vyhovoval (ženám se líbil, protože byl pořád „jako ze škatulky“), po jiných bohužel ne.