Poznámka: Srbsko se snaží zachovávat neutrální pozici mezi Ruskem a NATO, což je kritizováno z obou stran. Centrální balkánská země se nachází uprostřed velké polemiky, zda jde o vychytralost nebo snahu v pokračování ve dřívější známé jugoslávské politiky neangažovanosti za období Josipa Broze Tita.

K Černé Hoře a Rusku

V Bruselu se koná dvoudenní zasedání ministrů zahraničních věcí NATO – osmadvaceti států. Černá Hora již přes dva roky prochází procesem připojování a k tomu generální tajemník Jens Stoltenberg prohlásil: „Černá Hora absolvovala dlouhou cestu k připojení k Euro-atlantické rodině. Přizvání Černé Hory k přístupovým rozhovorům je historickým rozhodnutím. Jedná se o signál, že pokračujeme v plnění našeho závazku vůči zemím Západního Balkánu.“ Připomeňme, že členy NATO z tohoto regionu jsou Albánie, Chorvatsko a Slovinsko. O oficiální pozvánce se jednalo dnes, ale diplomatické rozhodnutí padlo dříve. Dalšími zeměmi, které z Balkánu usilují o členství, je Bosna a Hercegovina a Makedonie.

Ruská reakce je ostrá viz konec článku (prohlášení Peskova), o čemž svědčí rok staré vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova ke vstupu balkánských zemí do NATO v rozhovoru pro bosenský deník Dnevni Ajvaz: „Jedná se o chybnou politiku a provokaci NATO. Podle mého názoru je takové rozšíření chybou a v určitém smyslu provokací. Je to nezodpovědná politika, která podkopává rozhodnutí budovat jednotný a distribuovaný systém bezpečnosti v Evropě bez ohledu, zda některá země je členem některé aliance nebo nikoliv.“ K tomu dodal, že po rozpadu Varšavské smlouvy se objevily extrémní hlasy požadující rozpad NATO nebo aspoň změnu pravidel pro OBSE. „Všichni by na tom byli stejně. Šlo se jinou cestou a ignorovala se dohoda o limitovaném rozšiřování NATO,“ uvedl Lavrov.
Zástupce USA v NATO Douglas Lute včera podle serveru deníku The Wall Street Journal se snaží problém zlehčovat: „Rozumím ruskému pohledu, ale není to o Rusku, ale jedná se o Černé Hoře, která je stovky mil od něj vzdálená.“

Černohorského koordinátora jednání s NATO Vesko Garčeviće cituje americký deník a říká, že si je vědom negativních dopisů z Ruska, ale na druhé straně existuje zde široká podpora v Černé hoře včetně poslanců černohorského parlamentu. „Nejde o žádný katastrofický převrat ve strategickém uspořádání,“ snaží se zmírnit ruskou reakci černohorský diplomat.

Další sporné rozšiřování NATO – Gruzie a Ukrajina

Obě vyjádření se odehrála na tikové konferenci v pondělí v Bruselu a zde Douglas Lute komentoval situaci v Černé Hoře: „Chápu, že v Černé Hoře existují určité politické proudy, které nepodporují vstup do NATO. Ale kdo je sponzoruje a podporuje? To mi není známo. Pouze vím, že se opozice za posledních půl roku náhle rozdělila a přitom nemá rozhodující vliv na podporu rozhodnutí ze strany veřejnosti.“ O podpoře Ruska a srbských nacionalistů černohorské opozici mluvil mnohokrát černohorský premiér Milo Djukanović (viz rozhovor s Djukanovićem). Toto tvrzení Moskva striktně odmítla, a to prohlášením ministerstva zahraničí.