Uvedl: „Přejeme si nový Balkán založený na politických hodnotách, ekonomické spolupráci a kulturní harmonii. Byl to osmanský Balkán a my jej jako takový obnovíme. Staletí osmanského Balkánu byly úspěšnou érou, ke které je třeba se opět vrátit.“

Projev je dosud citován ve všech zahraničních médiích. Za příklad si jej také vzal známý americký server zabývající se analýzami zahraničních vztahů společnosti Stratfor Global Inteligence. Rok po tomto projevu rozebírá tureckou politiku na Balkánu, i když připouští, že si Turecko jako prioritu vytýčilo Blízký Východ. Nicméně bere v potaz skutečnost jeho dědictví v tomto regionu. „Muslimské obyvatelstvo je klíčem k ovlivnění zahraniční politiky… Turecká vládnoucí strana (AKP) překládá ideu, že by Turecko mělo sladit svou zahraniční politiku s osmanským dědictvím. Ankara proto diplomatickými prostředky muslimské populace na Balkáně prosazuje myšlenku centralizované Bosny a Hercegoviny s dominancí Bosňánů (pozn. red. myšleno je především obyvatelstvo sympatizující a uplatňující islám),“ uvádí server Stratfor ve své analýze v roce 2010 .

Pět let po těchto úvahách je opět především v srbských a ruských médiích probírán vliv Turecka na Balkán. Srbská média citují svého bývalého velvyslance v Turecku Vladislava Jovanoviće, jeho rozhovor pro ruskou agenturou Sputnik. Jovanović tvrdí, že hospodářský rozvoj Turecka a jeho přání hrát významnou roli na Balkánu se děje v souladu se záměry USA. „USA daly Turecku signál, aby se stalo ekonomicky ambiciózní a agresivní. Má vyslyšet ekonomické potřeby balkánských zemí, aby se tyto země nesnažily hledat pomoc u Číny a Ruska,“ tvrdí Jovanović.