Když se nepokusíme bariéry v myšlení národů a lidí stírat, může opravdu dojít na slova, že ta přespříští válka bude opět klacky a kameny. Bude-li?
O plotech je možné mluvit z řady hledisek. Někdy se pod výrazem plot může mínit i zeď nebo bariéra.
Plot jako takový je, jak asi víme, překážka oddělující dvě místa povrchu zemského. Sousedské vztahy související s parcelami a plotem, jsou jednou z nečastějších důvodů sporů, které řeší soudy. Zvláštním druhem plotu je oplocení části nebo celého státního území (státní hranice). Pamatují si ji starší, mladší o ní snad slyšeli ve škole, pod názvy „Železná opona,“ „Berlínská zeď.“ Méně se ví o zdi mezi USA a Mexikem, Izraelským státem a palestinskými územími apod.
Po roce 1989, po sjednocení Německa, po rozpadu SSSR, plotů ubylo a mysleli jsme si, že na věčné časy. Bohužel časy se mění a s nimi i množství a délka a výška plotů opět roste. Vypočítávat, kde se objevily, objevují, resp. budou objevovat, je popisováno v masmédiích nebo na internetu.
Ze všech výrazů jsou asi nejzávažnější bariéry. Ne policejní, ale především v myšlení lidstva, bariéry v myšlení lidí. Rozdílnost výchovy, vzdělání, prostředí a zkušenosti tvoří ty překážky, kvůli nimž ploty a zdi vznikají. Je třeba se zamyslet a přemýšlet o skutečných příčinách lidských bariér a důsledcích opevňování teritoria. Obvykle se plot vnímá jako překážka, před kterou se můžeme ocitnout.
O tom, že tomu je i naopak svědčí následující historická momentka: Rodina se procházela v lesích Šumavy, až se před ní objevila louka s výhledem do nehlubokého údolí. Synek se zeptal táty, kdo je za tím plotem? Tatínek se zamyslel, smutně pohladil dítko po vlasech a řekl: „Víš, Honzíku, za tím plotem jsme my.“
Dnes jsou tisíce takových rodin a Honzíků různých jmen, kteří mají stejnou otázku. Jaká by byla dnešní odpověď? Asi stejná, ale z jiných příčin. Studená válka pominula, ale vznikají konflikty nové - kvůli bariérám v myšlení, sebevědomí, nadutosti, farizejstvím, jidášství atd. Na obou stranách plotu, i mezi ploty jsou nebo budou obavy, strach a hněv (přirozené emoce) z blížícího se nebezpečí u lidí, kteří se nechtěně s plotem setkávají, třeba jen obrazně – v myšlenkách, ve snu, ale i reálně ocitli.
Migraci, přílivu uprchlíků – nazvěte to, jak chcete – se dá ploty zabránit. Oplotíme se. V celém nebo menším „Shengenu.“ Budeme si myslet, ano jsme uvnitř, nikdo na nás nemůže. Ale právě to uvnitř je špatně.
Když se nepokusíme bariéry v myšlení národů a lidí stírat, může opravdu dojít na slova, že ta přespříští válka bude opět jen klacky a kameny. Zpočátku bez plotů a jakýchkoliv mantinelů. Pak opět na ploty dojde.
Usilujme o svět, ve kterém „za plotem“ nebude.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
