Nejsem žádný cimprlich, abych ledacos nesnesl, ale co tyto dvě dámy předváděly, bylo skutečně na poblití. Ještě horší to bylo z pohledu čistě ženského. Tyto političky se k problému nestavěly jako ženy a matky, ale jako studené čumáky jdoucí za kariérou a penězi. Mnohé z jejich debaty bylo vytrženo z celkového kontextu dané problematiky a degradováno do pozice určitých problematických fragmentů dané oblasti.

Otázka porodnosti je téma zásadního charakteru a nemůžeme jej řešit pouze daňovou politikou. To by bylo vskutku velmi málo. Osobně se vůbec nedivím, že mladí lidé nechtějí mít děti. Mohu vycházet z vlastní zkušenosti, protože mám děti tři a věřte, že to není vůbec žádná sranda je zabezpečit. Příčinou neblahé situace v oblasti porodnosti je celková degradace prorodinné politiky, kterou přinesl politický, ekonomický a společenský systém po roce 1989. V rámci instalace údajné demokracie do společnosti se samozřejmě implementovaly i zásady zcela sobecké a nedemokratické, které povýšily práva a zájmy jednotlivce nad zájem celospolečenský. Zde je počátek znevážení rodičovství, jakožto základního pilíře společnosti. Rodina vždy v minulosti tvořila základní kameny společnosti, ale toto se po roce 1989 zásadně změnilo díky honbě za hmotnými statky a kariérou. Společnosti byly podsunuty jiné priority a započalo se s demontáží sociálních jistot, které vytvořili pro lidi tolik znevažovaní komunisti. Nebudu tu však vypichovat vše, co za komunistů bylo a dnes není, protože to nic neřeší.

Bezpodmínečně musíme brát v potaz, že do prorodinné politiky patří i politika zaměstnanosti, vzdělávání, dostupného bydlení, zdravotní péče a sociální zabezpečení. Tedy nejenom daně!!