Když začali Maďaři jako první v Evropě stavět ploty proti migrantům, snesla se na ně vlna kritiky. „Jsou to rasisti a xenofobové,“ zaznívalo na jejich adresu z Bruselu, z řad čelních představitelů států Evropské unie. Následující vývoj však dal Maďarům plně za pravdu.

Ploty začaly růst jako houby po dešti a pořád jich není dost. Přidalo se dokonce i Rakousko, které ovšem plotu neříká plot, ale politicky korektně „technická bariéra“. Skutečným lídrem EU při řešení migrační krize se tak nestalo Německo, ale Orbánovo Maďarsko, hlasitě Bruselem do té doby vydávané za černou ovci.

Dnes je již dávno jasné, že Evropa není schopna čelit přílivu uprchlíků jako celek, proto musejí jednotlivé státy vzít svůj osud do svých rukou. Po útocích v Paříži je jen otázkou času, kdy začnou vybuchovat opasky sebevražedných atentátníků i v dalších městech: v Berlíně, Vídni, Londýně, ale i třeba ve Varšavě nebo v Praze.

Kdy se smí zabíjet

Před pár dny vešel v Maďarsku v platnost nový zákon, mediálně označovaný termínem „Povolená vražda“. Jde o významný legislativní krok, který dává signál ke změně dosavadního evropského vnímání práva na obranu a přibližuje ho tradičnímu americkému pojetí.

I ve Spojených státech v posledních letech, v duchu kulturně-levicových proměn celé společnosti všemožně podporovaných současnou vládou, různými neziskovými organizacemi a hlasitými aktivisty, znatelně přituhuje i v oblasti držení zbraní.