Z dlouhodobé tradice už po řadu generací tu je takové lidové rčení, že někdy je každá rada drahá. Leckdo leckde by se třeba mohl zeptat i na to, jak drahé jsou např. některé ty mediální rady v poměru cena, efektivita, kvalita, výkon. Jsou předražené?

Oficiálně už asi tak měsíc tady v ČR zuří předvolební kampaň – a neoficiálně už jede mnohem delší dobu. Insajdři z branže mají jedno rčení, že nová předvolební kampaň začíná hned po volbách. Má to velkou logiku z lícu i z rubu, protože nejlepší kampaň je praktická činnost vlády a vládních partají v koalici, a pagina versa činnost partají opozičních a dalších. To ale v téhle 5-1 vládní koalici nefunguje a nefungovalo nikdy. Takže v trendu prachy prachy prachy a zase prachy i na kampaně se tu ne náhodou právě provalila i největší politická aféra za 35 let – ergo Bitcoin / BIScoin kauza na pokračování, jak venezuelská telenovela. Přinejmenším za 12 miliard. A z toho už pro tu partičku v pozadí na ty její kampaně nějakej ten vejvárek jistě kápnout může – jak by si asi leckdo leckde mohl pomyslet. Rady píáristů i jejich kampaně jsou drahé.

Kometí ocas kampaní je ale delší a širší, než se zdá, i latentně, média nevyjímaje, spíš vyhledávaje. „A je to“. Včetně patmatismu na obou stranách ringu, kde jede to staré známé schéma hry „na četníky a na zloděje“. Největší z těch ringů už tradičně jsou audiovizuální média. Takže není divu, že tři a půl měsíce do exponovaných a ostře sledovaných voleb začátkem října do Sněmovny hlavně v televizích tu jeden hřích střídá další a zákon nezákon hřeší se fest v naději, že toho projde víc, než kdy jindy. Takže aktuálně jen pro příklad z těch nejviditelnějších prohřešků proti zákonu i morálce (neb každý paragraf, každý zákon a celé právo tu stojí na dobrých mravech de iure, což je základní princip právního státu v civilizovaných demokraciích). Takže „jakpak je dnes u nás doma?“