Padla tak s prolomením ekologických limitů pomyslná psychologická hranice a hrozí v budoucnosti prolomení i v případě ostatních lomů? Lze toto usnesení považovat za vítězství „uhlobaronů“ a odborových předáků, nebo za kompromisní, rozumné řešení, které povede „jen“ k pokračování těžby na Bílině, avšak neznamená likvidaci dalších obcí? Svědčí prolomení limitů o změně postojů české společnosti k ekologickým tématům?

Nepochybně se jedná o zásadní, přelomové rozhodnutí, ke kterému se po čtyřiadvacet let dosud neodhodlala žádná česká vláda.

Od Ahníkova po Žichlice – dopad těžby na krajinu severních Čech a rozhodnutí o územních limitech

Devastující velkolomová povrchová těžba uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi, zintenzivněná pro potřeby těžkého průmyslu, který od 50. let prosazovala komunistická diktatura, nebrala ohled ani na krajinu, ani zdraví a společenské vazby občanů, ani na kulturní a historickou hodnotu obcí, které těžbě stály v cestě. Dříve než se rypadla zakousla do půdy, byly přeloženy silnice, železniční tratě, odkloněny potoky a např. řeka Bílina byla v části svého toku zahnána do podzemí.

Lomy byly obklopeny řadou skládek, výsypek a odkališť. Před rozšiřujícími se lomy muselo ustoupit a nenávratně zmizet 106 obcí a 650 let staré město Most.

Zničena byla řada historických památek včetně kostelů a zámků. Jakýmsi mementem připomínajícím likvidaci přírodních a kulturních pamětihodností se stal zámek Jezeří (nedaleko lomu ČSA) s poškozeným vzácným arboretem.