Kdyby si však dal někdo práci s tím, že srozumitelným způsobem schematicky vyznačí například spojenectví a naopak nepřátelství států na zeměkouli v letošním roce, že načrtne spojenecké bloky a vytyčí linie aktuálních či možných budoucích ozbrojených střetů, dříve nebo později se ocitne v situaci, kdy si bude muset říci, že pokračovat v nesmyslu nemá smysl. Přestala platit triviální poučka, že nepřátelé našich nepřátel jsou naši přátelé. Začínáme se pro jistotu bát všech. Přátelství a nepřátelství přestaly být kompaktními pojmy, staly se z nich odstupňované shluky vztahových uzlů, jež přecházejí z jednoho pólu do druhého plynule a bez rozlišitelného bodu, kdy jedno končí a začíná druhé. Jeden křečovitý bonmot politika dokáže z idylického vzájemného snění mezi Řeckem a Českou republikou udělat noční můru, v níž vůbec není jasné, zda už jde o rivalitu nebo o uražené prásknutí dveřmi. Ale co je horší, všechny tyto pseudoudálosti lovíme ze studen prázdnoty. Je na ně vidět, jsou vnímány, a dokonce komentovány, neboť to skutečně podstatné, co nakonec ovlivní naše životy, zůstává skryto, protože veškerá probíhající komunikace byla vynalezena proto, aby kamuflovala ztrátu obsahu a bezmocnost lidstva tváří v tvář vlastní budoucnosti. Nemáme se čeho chytit, platí jen to, co se dá porušit. Kdybychom najednou všichni začali mlčet, kdybychom přestali odvádět pozornost řečmi, umřeli bychom hůzou z toho, jak žalostně vypadáme, jak jsme nazí. Vše, co proudí našimi sítěmi, je fatická komunikace, je to jen věčné haló, jímž se ujišťujeme, že spojení funguje. Ano, proudí stále větší množství dat, ale je stále méně lidí, kteří se v nich vyznají, nakonec nezbude nikdo. Paměť jako úložiště dat představuje ten nejsnadněji vykradnutelný sklad. Historici o tom vědí své. Individuální emocionální paměť nepřeložitelná do slov a dat se nabízí jako jediná smysluplná kotva života. Touto kotvou a zároveň kompasem je umění, a právě proto dnes trpí ústrky, zesměšňováním, pohrdáním a snahou udělat z něj zboží. Zač se dá prodat a koupit autentický výraz zoufalství? Za nic. Ten se před obrazem spoluprožívá, při poslechu hudby rozpláče, při čtení sevře srdce. Obraz vám může viset na zdi, ale pokud s ním nežijete, vyhodili jste peníze. Tvořivost zmizela z našich každodenních rutin a našla azyl v umění. Umění není schválnost ani křeč, umění není dekorace.