Babiše dokument popisuje jako osobu, která žije ve vlastní „bublině“, v níž v podstatě žijí (či existují) Babišovi nejvěrnější, a mimo tuto bublinu se nachází válečná zóna, na níž vicepremiér svádí každodenní boje se svými oponenty. Babiš vyjádřil s finálním vyzněním dokumentu ostrý nesouhlas a zvažuje proti filmařům právní kroky. Zřejmě se domníval, že Klusák o něm natočí nekritickou apoteózu.

Klusák ve svém filmu skvěle demaskoval Babišovy charakteristické vlastnosti – nedůvěřivost, netrpělivost, podezřívavost, netoleranci, naprostou absenci empatie. A mohli bychom pokračovat ve výčtu dále. Dokument ukazuje, jak má ministr financí k obrazu svému stvořený velmi jednoduchý svět, který se dělí toliko na dvě skupiny – přátelé (věrní) a ti druzí (rozuměj nepřátelé). Podobnými myšlenkovými procesy byl prodchnut i někdejší „superguru“ a zakladatel obskurního spolku Věci veřejné V. Bárta.

Babiš dává nahlédnout pod pokličku svého života, a to i mimopolitického. Zajímavé je, že střet zájmu už vůbec neřeší. Ostatně, jím vlastněná média mají za úkol svým psaním tento stav v očích veřejnosti „normalizovat“, brát mnohonásobný střet zájmu v demokratické společnosti za úplně běžnou věc. Jeho absurdita vynikne v momentě, kdy jsou v rámci předvolební kampaně na stáncích ANO jen tak mimochodem vyobrazeny Kostelecké uzeniny.