Jak to tak bývá, je toto médium v první fázi svého života dokonale svobodné (cenzura zpravidla nastupuje se zpožděním). Jedna ze stran tvrdí, že mělo hrát ve volbách zásadní roli, druhá strana to nerozporuje, ale ve skutečnosti sílu nového média nikdo nezná přesně. Což je dobře.

Ano, jedná se o tzv. řetězové e-maily. Médium funguje tak, že řadový občan vytvoří zprávu, zpravidla sestavenou z útržků článků a komentářů z různých portálů, doplněnou o vlastní názory a postřehy. Tuto zprávu pošle na několik desítek e-mailových adres. Další lidé zprávu otevřou, přečtou a případně rozešlou zase svým známým. Neexistuje žádná centrální autorita, která by mohla ovlivnit, co se bude šířit a co se bude zobrazovat. Obsah je neustále řízen samotnými čtenáři, kteří posuzují:

• jestli je zpráva dost zajímavá,
• jestli odpovídá jejich životní zkušenosti.

Pokud někdo bombarduje své okolí balastem, další lidé přestanou jeho zprávy číst a přeposílat. A naopak, člověk se může stát v okruhu svých známých „lokální mediální celebritou,“ protože od něj přichází velmi zajímavé zprávy. Zkrátka, přeposílatel vždy ručí svou reputací. To je obrovský rozdíl proti „velkým médiím“, kde jsou často zásadní politická sdělení publikována pod anonymní značkou.

Médium „řetězových e-mailů“ nevzniklo primárně jako politické. Na začátku lidé sdíleli erotické obrázky, životní moudra či videa roztomilých zvířátek. Že takto vytvořené prostředí začalo být využíváno i pro politické informace je dalším potvrzením toho, že právě ty skupiny voličů, které jsou podle elitářských novinářů méněcenné, se aktivně zajímají o politickou situaci a mají potřebu srovnávat informace z různých zdrojů. V některých ohledech jsou tedy vyspělejší než profesionální analytici veřejnoprávních médií.