Paul Johnson se narodil 2. listopadu 1928 v Manchesteru v Anglii. Je britský katolický historik, novinář a autor řady populárních historických monografií. Své vzdělání získal v Oxfordu. Známým se stal už jako žurnalista v 50. letech. Napsal více než 40 knih vesměs s historickou tématikou, přispíval do řady periodik. Zatímco se na začátku své kariéry ztotožňoval spíše s levicí, nyní je prominentním konzervativním historikem. V roce 2006 obdržel Presidential Medal of Freedom (Řád svobody) od prezidenta George W. Bushe.

O proměnách politické afinity Paula Johnsona napsal svého času Jan Čulík na Britských listech:

„Paul Johnson byl po většinu svého života zaníceným stoupencem levice. V letech 1952 - 1955 působil jako redaktor levicového týdeníku New Statesman. V letech 1965 - 1970 byl jeho šéfredaktorem. Koncem sedmdesátých let učinil Paul Johnson radikální konverzi a z výmluvného a přesvědčivého stoupence sociálně demokratické ideologie se stal stejně výmluvným a přesvědčivým obhájcem pravicových postojů a v osmdesátých letech vášnivým obdivovatelem Margaret Thatcherové. Časopis Independent došel k závěru, že Paul Johnson pravděpodobně není ani levičák, ale pravičák, ale prostě ho zřejmě fascinují lidé, kteří mají moc. Johnson napsal rozsáhlá díla na závažná témata - knihy o historii židů a o historii křesťanství - a mnozí recenzenti tyto práce považují za zdařilé a pečlivě napsané. Jiné Johnsonovy knihy charakterizuje Independent jako "poněkud šílené". K nim prý patří Intelektuálové. Je to soubor životopisných esejů, v němž Johnson veřejnosti prozrazuje, například, že Rousseau byl „pyšný, egoistický a hádavý", či že Tolstoj „holdoval sexu až do jednaosmdesáti". Na otázku, co mělo být účelem této knihy, vysvětlil Paul Johnson: „Chtěl jsem ukázat, jak život těch, kteří dávají přednost myšlenkám před lidmi, je strašný. Sám jsem přesvědčen, že lidé jsou důležitější než myšlenky."

Myslím, že Jan Čulík dost přesně charakterizoval rys, který je zároveň nejsilnější – i nejslabší stránkou Johnsonovy tvorby. K historii přistupuje výběrově, někdy účelově, takříkajíc novinářsky, přesouvá skutečně svůj zájem z obecných idejí na živého člověka. Tím je sympatický, ale proto také se může dopouštět různých paušalizujících či zkreslených a nepřesných soudů. Jeho obdivovatelé mu je však rádi promíjejí.

Česky vyšly Paulu Johnsonovi mimo jiné rozsáhlé knihy: Civilizace starého Egypta, Dějiny 20. století, Dějiny amerického národa, Dějiny anglického národa, Dějiny civilizací Svaté země, Dějiny křesťanství, ale také například Dějiny renesance či Dějiny umění. Specifickou odnoží jeho tvorby jsou historické medailony osobností, které vyšly například v knihách Intelektuálové  a Tvůrci. Kniha Hrdinové je další v této řadě.