Tak jako v předchozí část, i zde vidíme, jak velmi záleželo Hitlerovi a jeho podřízeným ve vedení nacistické říše na tom, aby se jakýmkoli způsobem zmocnili českých zemí, protože to znamenalo předpolí pro další expanze směrem na východ. Zároveň je zde zřetelně vidět zbabělé a zrádné chování západních tzv. spojenců, tedy Anglie a Francie, které nakonec „prodali“ Hitlerovi naši zemi za pověstnou hrst šošovice. I to může být poučení pro dnešek, kde můžeme a kde naopak nemá smysl hledat pomoc, oporu či dokonce vzor pro naši národní existenci.

* 14. září 1938

Sudetští Němci ženou revoluci dopředu. Všude obrovské demonstrace, nástupy, částečný výjimečný stav. Věci se tedy vyvíjejí tak, jak jsme si přáli. Praha vyhlašuje stanné právo v pěti okresech. Tedy to začíná. Pražský teror nepřetržitě vzrůstá. Tak to musí být. Koho chce Bůh potrestat, toho raní slepotou. Už 9 mrtvých na naší straně. Na mnoha místech bylo české četnictvo odzbrojeno a vojsko staženo. Je tedy povstání v plném chodu. Svět tam zažije drama, jemuž není rovno. A my se přece dostaneme ke svým právům.

* 15. září 1938

Sudetoněmecká strana dává Praze šestihodinové ultimátum: odvolání stanného práva, obnovení svobody shromažďování atd. Hodžova vláda toto ultimátum odmítá. Nato přerušeno jednání. Listina mrtvých se rozšířila mezitím na 13 osob. Hrůzná bilance Benešova režimu. Velké zděšení v Londýně. Tam i v Paříži uvažují o mobilizaci. Podle pověsti Praha mobilizaci právě vyhlásila. Ale nic přesně nevíme. Šílené zvěsti ze sudetského Německa. Tam je všechno páté přes deváté. V jediné vsi už napočítali přes 50 mrtvých. To je ta největší revoluční vzpoura, jakou si lze představit. Ale my se přitom domůžeme práva. Večer pak přichází velká senzace: Chamberlain prosí Vůdce o rozmluvu. Má se konat ihned v zájmu zachování míru. Vůdce zve Chamberlaina. Přijede dnes v poledne do Obersalzbergu. Prohnaní Angličani nás chtějí předejít, získat morální alibi.