Vážení kolegové,

toto oslovení je zcela na místě, protože ve věci, o níž chci psát, jsme všichni jaksi společně namočeni, i když jsme se o to nijak nezasloužili. Podle českých zákonů totiž máme všichni povinnost platit tzv. koncesionářský poplatek, který inkasují tzv. veřejnoprávní média – v míře objemově podstatně větší a s výsledkem mnohem tristnějším Česká televize, proto se v tomto dopise omezím právě a pouze na ni. Vy, jakožto koncesionáři neboli poplatníci druhotné daně, máte však nejen povinnost ze svých peněz financovat činnosti provozované Českou televizí. Vy jste – díky tomu zákonu, totiž v postavení spoluvlastníků té instituce. Myslím, že je načase, abyste si uvědomili, že k povinnosti patří neodmyslitelně i toto právo, a to začali uplatňovat.

Oč totiž jde: do České televize ročně proudí z Vašich poplatků více než 7 miliard korun. To je částka zhruba srovnatelná s tou, kterou má k dispozici celé naše Ministerstvo kultury. Přitom Česká televize požívá ochrany zákona č. 483/1991 Sb., který přijala Česká národní rada 7. listopadu 1991. (Napadá mne v té souvislosti, zda ten zákon nebyl jakousi opožděnou pomstou nebohého Lenina za předchozí listopadovou porážku jeho komunistických iluzí, ale to už by byl asi moc velký fatalismus, zřejmě šlo fakt jen o shodu dat.)