Úplně překroutil, co se ve skutečnosti stalo. Bylo to takto:
Jezídky tmavé pleti (přezdívané Jezinky-Bezinky) sloužily Islámskému státu jako sexuální otrokyně, viz. zde.
Jedná se o etnicko-náboženskou komunitu, jejímiž příslušníky jsou především Kurdové ze severního Iráku, často považováni za tajnou islámskou sektu, ale ve skutečnosti se zde mísí řada prvků hinduismu, mazdaismu (zoroastrismus), manicheismu, šamanismu, judaismu, křesťanství (nestorianismu – např. lámání chleba, křest) a již zmíněného islámu. (viz)
Imigrovali do České republiky, kde se setkaly s xenofobními a fašizoidními náladami českého etnika.
Proto uprchli z velkých měst a dostali se i k samotě u lesa, kde žil Jelínek zvaný vzhledem k robustní postavě Jelen (potomek rodiny vlastníci slavnou palírnu a vzdáleně příbuzný poslušnému politickému komentátoru vyznačujícímu se tím, že je bez náznaku vtipu a vlastní myšlenky), stěžující si na to, že již potřebí vyhrál krajský přebor zvaný "zlaté parohy" (tj. v počtu nevěr ze strany jeho manželky, se kterou nežil ve společné domácnosti ("mé zlaté parohy", jak si neustále stěžuje... atd.).
Svého předpubertálního synka (patrně ne vlastního, navíc vzešlého i z genů jeho notoricky nevěrné manželky) nechával často doma, když odcházel zapíjet žal do hospody U Jelínků vzdálené 4, 865 km (necelá hodina chůze tam, o něco déle, podle stavu, zpět).
Když Jezídky, tedy Jezinky-Bezinky zaťukaly na jeho dveře, v předtuše dobré zábavy je teenager vpustil dovnitř. Plaše se dožadoval toho, aby mohl jen "své dva prstíčky...". Snad by mu to i vyšlo. Jezídky byly už zvyklé od Islámského státu na ledacos. V tu chvíli se však vrátil rozkurážený otec povzbuzený alkoholem, nezbedného syna zahnal do postele, převzal s mnohem větší důrazností jeho aktivity.
Výsledkem bylo několik potomků s každou ze čtyř povolených a se dvěma islámem nepovolenými Jezídkami. Rodina se rozrostla. Smolíček se naučil perfektně anglicky a kurdsky. Jezinky a jejich potomci i česky. Všichni žili šťastně. Po smrti svého otce (který přecenil své síly a přežil příchod Jezídek jen o dvacet let) převzal Smolíček dědictví v podobě macech a posléze i jejích dcer. Rod se rozmnožil, k mixu všech možných zdrojů jezídského náboženství se přidalo deset dalších z toho jen šest křesťanských, což nakonec vyústilo v pochopení filozofie Al-Farábího. (viz)
Pokračovalo to příklonem celé rodiny k osvícenectví, později racionalismu, kritické filozofii Kanta, Hegelovi a dál už vám tu pohádku raději nebudu vyprávět, protože byste mohli mít neklidné spaní.
Tak raději věřte Zemanově xenofobní verzi o tom, kam se čí prstíčky strkaly...
Radim Valenčík
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
