Ekonomika šlape, zakázek je na fůry, lidé utrácejí, firmy rostou. Říkat něco jiného by znělo jako rouhání. Alespoň podle toho, co nám předkládají mnohá média, se máme výborně.

Vláda se chlubí, jak dobře stát vede, ekonomičtí komentátoři chválí nebývalý růst HDP. Všichni tvrdí, že vlastně jediné, co nám chybí ke štěstí je dostatek kvalifikovaných lidí.

Opravdu si tu nebývalou konjunkturu užívají všichni? Daří se i malým podnikatelům a živnostníkům, zvláště těm mimo velká města? Kupodivu to vypadá, jako by se ten ekonomický boom živnostníkům na venkově tak nějak vyhýbal. Stejně tak zaměstnanci v malých a středních firmách nejdou s platy nijak výrazně nahoru. Proč? Důvodů je několik.

Ekonomický růst je z velké části podporován investičními pobídkami a dotacemi. Ty se týkají téměř výhradně velkých firem, korporací a zahraničních subjektů.

Pro názornost si představme veřejné finance jako trychtýř. V horní části trychtýře, kde je ještě k dispozici kolem devadesáti procent všech prostředků, čerpají velké firmy, korporace, zahraniční investoři. Jak se trychtýř zužuje, je k dispozici stále menším a menším firmám stále méně a méně prostředků. V nejužším místě trychtýře už nezbývá z původních obrovských částek investic téměř nic, a tam se nacházejí malé firmy a živnostníci. Jde tedy o učebnicový příklad nepřímé úměry. Malý počet podnikatelských subjektů čerpá drtivou většinu prostředků, zatímco na výraznou většinu podnikatelů a živnostníků zbývá méně než málo.