1. Rodiče se seznámili v Rumunsku. Oba mají vysokoškolské vzdělání. Norka Ruth zde pracovala jako dobrovolnice v projektu z norských fondů, Rumun Marius Bodnariu v tomto projektu pracoval jako IT specialista. Oba jsou velice křesťansky založeni. Po svatbě se rozhodli přestěhovat do Norska, do města bydliště Ruth a její rodiny a přátel. Považovali Norsko za lepší variantu pro život a výchovu svých dětí.

2. S dětmi se účastnili života křesťanské komunity, kde jsou velice považováni. Jezdili s nimi na mnoho dovolených a výletů po světě. Pro své děti plánovali různé aktivity, rozvíjeli jejich osobnost po všech stránkách. To také uvedla ředitelka školy, kam starší děti chodili.

3. Barnevernet kontaktovala ředitelka školy poté, kdy nejstarší dcera uvedla, že je doma trestána vytaháním za uši či plácnutím po zadku. Ředitelka sociálce popsala děti jako velmi kreativní, chytré, ale mající problémy se školní disciplínou, prostořeké a velice nábožensky zaměřené.

4. Ředitelka školy při příchodu sociálky žádala, aby sociálka pouze pomohla rodičům s výchovou. Sociálka děti vyslechla, odešla a poté přišla zpět v doprovodu policie, aby děti odebrali.

5. Ředitelka poté odmítala spolupracovat se sociálkou, odmítala jim ukázat, kde se děti nacházejí. Odmítala, aby byly děti odebrány z rodiny. Děti vypověděli, že sice je doma trestají, ale rodičů se nebojí, nebojí se jít domů a mají k nim dobrý vztah. Přesto sociálka a policie děti odvedla. Dvě holčičky.