Už hlavní strana velela návštěvníkovi listů zpozornět. Titulní fotografie totiž zcela neočekávaně nezobrazovala žádnou karikaturu premiéra Babiše, ale jen podobenku ministra Staňka. To je hodno zmínky pouze kvůli oné šokující změně, již pravidelný konzument nemohl předpokládat, nikoli kvůli obsahu, kde se pan redaktor Sezemský klopotně zabýval jakýmsi pokusem o „vysvětlení“ vynucené rezignace ministra kultury. Prý vlastně až jeho jakési zrady domovské ČSSD. Ne, ne, nebudeme se zabývat okurkovým evergreenem politikářského sucha České vlády, tomu je věnováno dost prostoru „veřejněprávního“, soukromě mainstreamového, snad i kosmického. Jiný novinářský obr včera na stránkách Fóra 24 nezklamal. A sice, zasvěcenci tipují správně, pan píšící zběhlý kněžík Jan Jandourek.

„Úslužný politruk, pardon, politolog Zbořil, hájí řeči Benešové o odposleších“

Takto přesně nazval pan Jandourek své včerejší svěží dílko, v němž se odvážně pustil do kritiky komentářů pana Zdeňka Zbořila k současné vnitropolitické situaci v České republice. No tak, spolužák spoluzběhlého klerika a nezapomenutelného bývalého ministra kultury Daniela Hermana nezná malých cílů. Pustit se do hodnotícího textu brilantních závěrů nestora české politologie, to chce opravdovou „pevnost v kramflecích“. Jak se mu to zdařilo? Podívejme se.

„Ještě že máme ta média, kterým nikdo „neříká, co si mají myslet“, třeba Parlamentní listy, jejich klony a sourozence. Následkem je, že když jim to někdo aspoň neřekne, nemyslí vůbec.“

Po pravdě, co s takovým textem? Že jde patrně o podivuhodný způsob odsudku práce redakce Parlamentních listů, to se dá jaksi vytušit. V té první větě. Vytušit, nikoli snad pochopit. Ale ta druhá? „Následkem (čeho následkem...?) je, že když jim to (co vlastně...?) někdo aspoň neřekne, nemyslí vůbec.“ (Kdo nemyslí? Redaktoři? Čtenáři?) Také cítíte tu sílu slova a sdělnost pana Jandourka? A nebo vám hříšně připadá, že veškerou eruptivní energii tak nějak vypiplal hned v titulku, jenž prakticky znamená i myšlenkový obsah mnoha dále popsaných odstavců? A kde pisatel pohýřil nejen s interpunkcí, ale i se vším, co se mu toho dne vynořilo v (chorobou?) trochu znavené mysli? Pojďme dál...