Na pravo už je vidět „kousek“ světla...
Zatímco pravicově smýšlející voliči všech vrstev se mohou začít těšit, ti levicoví mají smůlu. Na jejich straně žádný takový útvar neexistuje. ČSSD je parta kmotrů, jimž to už voliči spočítali, ale zcela symptomaticky se drží koryt třeba s čertem. KSČM se pod vedením Vojtěcha Filipa dlouhodobě drží politického podnikání a kšeftem s levicovými tématy. Fakticky si však lídři neexistující levice jen přihřívají polívčičky osobních prebend v naději, že český volič bude navěky pitomým házečem hlasů.
Na pravici se přece jen blýská na lepší časy. Václav Klaus ml.dlouhodobě a úporně pracoval na probuzení občanské veřejnosti, ostrakizován a pomlouván mediokratickou kamarilou novinářských psů nikdy neslevil z prostého stylu – říkat přesně to, co si myslí. A že mu to myslí nezávisle a poctivě, plyne už jen z toho, že se charakterovými nedochůdčaty nechal raději vyloučit z pseudopravicové ODS, o jejíž revitalizaci se tak dlouho pokoušel, a založil hnutí otevřeně pravicové, které však nehodlá své vidění světa postavit na tupém zotročení těch, co platí daně, pracují a hmatatelně tvoří hodnoty. Jeho voličské spektrum bude široké, protože odmítá otrokářství jak z pozice otrokáře (dnešní „elity“), tak z pozice otroka (pracovníka).
Kdo s kým proti komu...
Válka s SPD se jistě konat nebude. Hnutí Tomio Okamury spotřebovalo dostatek voličského potenciálu neexistující levice, kteří nezapomněli aspoň na to, že jsou Čechy v dosud české zemi a řízení státu stylem švýcarského referendismu se jim rovněž zamlouvá. Mnoho se jich ke „Klausům“ nepohrne. Nicméně, případné spolupůsobení ve vládních či opozičních pozicích jistě není pro voliče a členy těch i oněch nepředstavitelné.
Navíc – prvky přímé demokracie a suverenity České republiky – to jsou velmi nosné základy budoucí spolupráce těchto politických stran.
Co se týče Hnutí ANO, to je skutečně jiná písnička. ANO se neubránilo díky svému amorfnímu rozkročení z prava do leva prudké infekci politického hochštaplerismu, jeho současné preference jsou i po odchodu nejviditelnějších kolaborantských zjevů zlatuškovského typu limitní. Paní Jourové se s vizí ztráty suverenity její vlasti vede dobře, premiér Babiš nevylučuje její opětnou nominaci na eurokomisařku. Hlavně – voliči začínají prozřívat a všímat si, že Andrej Babiš cosi říká a vzápětí cosi jiného prostřednictvím svých figurek koná.
Je jasné, že pod bičem dvojího metru z Bruselu k výkladu dotací nakonec i Babiš sklopí hlavu a zcvakne kufry. Pak již voliči zcela roztají. A může být pozdě pro naši zemi.
A proto vznik Hnutí Trikolóra lapidárně a správně okomentoval předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO): „...Bude to prostě konkurence...“.
Nu, aspoň Vondráček připustil, co je zjevné, což se od siláckých dětinskostí politiků jako je Petr Fiala (ODS) a trpaslíků z TOP-09, STAN či KDU-ČSL očekávat nedá.
Mimochodem – rodina – to je téma! Takto vždy opíjeli rohlíkem své voliče milovníci a účastnící sudeťáckých potlachů z Lidové strany. Takže snad konečně „spánembohem“ bělobrádci, hermanové a daší žoldáčci německého revanšismu...!
Zlé tužky, dolejšové, hamáčci, pocheové...?
Je ovšem třeba dát si pozor na politické podnikatele všech úrovní, jež se k novému zdroji nikdy nekončící touhy po moci nebo sladkého nicnedělání pohrnou, jako můry za světlem. Takový počáteční kvas slibuje rychle se uchytit, zasvěceně se tvářit, zaníceně rétořit a čekat. Kdo dá víc, kdo dá víc?
Je to příležitost i pro politické pěšáky vždypřipraveného bildeberského „debatního kroužku“. Pověřeni a drženi pod krkem bůhvíčím třeba z minulosti, najednou se zjevují, asimilují, nakazí, rozbijí. Už bylo vzpomenuto paranoidního rusofoba Zlatušky z ANO, Marek Černoch z Hnutí Úsvit také splnil, co měl, Jiřímu Dolejšovi z KSČM by více slušela členská legitimace TOP-09, tam by se jmenovaný pak mohl na stranické konferenci setkat i s různými hamáčky, petříčky, pochy apod.
Škoda, že se v blízké budoucnosti nerýsuje nějaká ta rovnováha. Že totiž obrodě na pravici, nesekunduje totéž na levici. To by totiž komunisté museli konečně vypráskat vypráskané papalášstvo pseudokomunistické partaje a dát slovo třeba dr. Josefu Skálovi, který jediný je schopen intelektuálně vzdorovat třeba Václavu Klausovi ml. Ale znáte to. Rudí vlci pomáhali uštvat i svého mimořádného a jediného tehdejšího myslitele Miloslava Ransdorfa.
Ale co, jedna ruka je zatím dobrá. A je pravá. Pořád lepší, než úplně bezruká, bezbarvá, beznázorová politická skoromrtvola české státnosti.
Ale – pozor na nákazu!
Svatopluk Otava
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
