Na pravo už je vidět „kousek“ světla...

Zatímco pravicově smýšlející voliči všech vrstev se mohou začít těšit, ti levicoví mají smůlu. Na jejich straně žádný takový útvar neexistuje. ČSSD je parta kmotrů, jimž to už voliči spočítali, ale zcela symptomaticky se drží koryt třeba s čertem. KSČM se pod vedením Vojtěcha Filipa dlouhodobě drží politického podnikání a kšeftem s levicovými tématy. Fakticky si však lídři neexistující levice jen přihřívají polívčičky osobních prebend v naději, že český volič bude navěky pitomým házečem hlasů.

Na pravici se přece jen blýská na lepší časy. Václav Klaus ml.dlouhodobě a úporně pracoval na probuzení občanské veřejnosti, ostrakizován a pomlouván mediokratickou kamarilou novinářských psů nikdy neslevil z prostého stylu – říkat přesně to, co si myslí. A že mu to myslí nezávisle a poctivě, plyne už jen z toho, že se charakterovými nedochůdčaty nechal raději vyloučit z pseudopravicové ODS, o jejíž revitalizaci se tak dlouho pokoušel, a založil hnutí otevřeně pravicové, které však nehodlá své vidění světa postavit na tupém zotročení těch, co platí daně, pracují a hmatatelně tvoří hodnoty. Jeho voličské spektrum bude široké, protože odmítá otrokářství jak z pozice otrokáře (dnešní „elity“), tak z pozice otroka (pracovníka).

Kdo s kým proti komu...

Válka s SPD se jistě konat nebude. Hnutí Tomio Okamury spotřebovalo dostatek voličského potenciálu neexistující levice, kteří nezapomněli aspoň na to, že jsou Čechy v dosud české zemi a řízení státu stylem švýcarského referendismu se jim rovněž zamlouvá. Mnoho se jich ke „Klausům“ nepohrne. Nicméně, případné spolupůsobení ve vládních či opozičních pozicích jistě není pro voliče a členy těch i oněch nepředstavitelné.