Ve svém pondělním projevu americký prezident Donald Trump podle očekávání oznámil prakticky nekonečnou eskalaci beztak už nejdelší války v dějinách USA, přičemž do rukou generality vložil široké pravomoci k jednostrannému boji proti „nepříteli“, ať je tímto vágním pojmem míněn kdokoli či cokoli.
Trump konstatoval, že mu instinkt velel vojska z Afghánistánu stáhnout, a že se „historicky svých instinktů držel“. Podobné úvahy o odsunu ostatně americká média reflektovala ještě nedávno, přičemž v květnu americký ministr obrany James Mattis na tiskové konferenci v Kábulu ani nebyl s to odpovědět na otázku, jaké že jsou to vlastně stále americké cíle v Afghánistánu… „Rozhodování je ale úplně jiné, když přitom sedíte za stolem v Oválné pracovně,“ vysvětlil nyní svým zklamaným stoupencům, kteří chtějí „Ameriku především“, změnu názoru v jasné narážce na očividně silný tlak jestřábů. Dodal, že s ohledem na dosavadních šestnáct let válčení a bezpočet obětí věří v „čestný a trvalý výsledek“ konfliktu.
Jak přesně by měl takový výsledek války v čím dál chaotičtějším Afghánistánu vypadat, nebo jak k němu hodlá Pentagon -- po dosavadních marných pokusech, při rostoucím počtu civilních obětí a při vynaložených a poztrácených stovkách milionů dolarů -- dospět, si musí každý asi představit sám, neboť americký prezident nic konkrétního neuvedl. Připustil jen, že se USA už vzdaly beztak neúspěšné politiky „budování (afghánského) státu“, protože budou „zabíjet teroristy“. Zmínil, že v Afghánistánu a Pákistánu působí dvacet různých teroristických skupin, s tím, že „žádné místo nezůstane mimo dosah americké moci“.
Podle Trumpa bude nyní americká strategie tajná a ruší se i veškeré časové horizonty, do kdy by měla válka skončit. „Nepřátelé Ameriky nesmějí znát naše plány,“ zdůvodnil Trump nový přístup, což současně ovšem znamená, že o chodu války v Afghánistánu nebude mít oficiálně ponětí ani americká veřejnost, která si celý ten konflikt platí ze svých daní. Nicméně, například televize Fox News tvrdí, že zázračný obrat by mělo zajistit vyslání dalších čtyř tisíc vojáků. Severoatlantická aliance se už koncem června shodla, že do nekonečné americké války v Afghánistánu „půjde“ rovněž a znovu, není ale jasné, které členské státy své kontingenty nakonec opravdu navýší, natož pak o kolik. V obecné rovině je prý řeč o celkem deseti tisících vojácích.
Je vcelku zřejmé, že případné vyslání dalších čtyř tisíc vojáků status quo nijak zásadně neovlivní a k „čestnému a trvalému výsledku“ nepovede. Lze proto předpokládat, že alespoň prohloubení okupace Afghánistánu má za cíl narušit pokusy o politické řešení afghánské krize, například v podobě konference, která se má za účasti afghánské vlády, Tálibánu a představitelů Pákistánu, Číny, Indie, Íránu nebo zemí Střední Asie uskutečnit v Moskvě a na níž už USA svou účast oficiálně odmítly. Ve hře může ale být i americká snaha poškozovat zájmy Číny v jejím nejbližším sousedství, přičemž kromě posilování napětí na Korejském poloostrově se k maření čínských plánů hodí právě i Afghánistán, který zaujímá významné místo v projektech Nové hedvábné stezky.
Afghánský Taliban, dobře vyzbrojený ukořistěným americkým arzenálem a ovládající strategické oblasti země, už v půli srpna otevřeným dopisem vyzval Washington k odsunu všech svých sil a mírovému dialogu. Nyní na Trumpovo „historicky chybné“ oznámení reagoval konstatováním, že americký prezident jen „mrhá“ životy svých vojáků, pro něž se Afghánistán stane „pohřebištěm“.
Není bez zajímavosti, že ještě v květnu podle Washingtonu za americké neúspěchy v Afghánistánu mohlo Rusko, a ani nyní Trump znovu vinu nehledá doma; novým viníkem se totiž stal Pákistán. Americký prezident jej sice v projevu neoznačil za hlavního pachatele všeho zlého, zdůraznil ale, že součástí války bude i strategie, jak se „vypořádat s Pákistánem“, který „často poskytuje zázemí agentům chaosu a násilí“, k čemuž už „USA nemohou déle mlčet“.
Současně ale Trump popsal Pákistán jako „hodnotného partnera“ v boji proti společným nepřátelům, a pochválil dosavadní pákistánský přínos afghánské válce. Jen si postěžoval, že USA za to platí Pákistánu „miliardy a miliardy“ dolarů, což není „úplná“ pravda. USA dluží Pákistánu 900 milionů dolarů za služby vyžádané v roce 2016, nicméně vyplatily z nich jen polovinu, protože podle ministra obrany Mattise Pákistán „neudělal dost“, nemluvě o tom, že většinu těchto peněz Pentagon už beztak utratil na jiné projekty.
Pákistán pomáhal Spojeným státům (a za saúdské peníze) budovat už Al Kajdu k boji proti sovětské okupaci Afghánistánu v 80. letech minulého století, nyní má podle Trumpa ale „prokázat svou oddanost civilizaci, řádu a míru“. Faktem je, že pákistánská tajná služba ISI si po celou dobu afghánské války uchovává silný vliv na řadu afghánských bojových uskupení, Taliban nevyjímaje, to ale neznamená, že by bylo možné totéž tvrdit o celé pákistánské vládě. Zavádějící je i tvrzení, že by právě vláda poskytovala teroristům na svém území bezpečná útočiště, protože beztak sama nemá kontrolu právě nad hornatými kmenovými oblastmi v pákistánsko-afghánském pohraničí, které jsou hlavní baštou „nekontrolovaného“ džihádu.
Co tedy nová Trumpova válka v osudem stíhaném až odepsaném Afghánistánu bude znamenat? Příslib skutečně nekonečného zabíjení a destrukce je snem vojenskoprůmyslového komplexu, který se nyní stává realitou. Nejspíš se zhorší i americko-pákistánské vztahy. Vše ostatní je „tajné“, možná i proto, že by veřejné oznámení plánů na „vítězství“ v 16 let „nevítězné“ válce mohlo (eufemisticky řečeno) „zůstat nepochopeno“.
Otázkou je, zda „svět“ bude americkým plánům jen nečinně přihlížet.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
