Čína i Rusko už před nějakou dobu pochopily něco, co mnohé státy chápou dlouho: Americký dolar jako světová rezervní měna je jejich ekonomickou Achillovou patou. Dokud Washington a Wall Street kontrolují dolar, a dokud většina transakcí mezinárodního obchodu běží v dolarech, musejí samy držet dolary ve formě takzvaně “bezpečných” amerických dluhopisů. Musejí, protože je nutné, aby se chránily před měnovou válkou toho typu, který si Rusko zažilo ke konci roku 2014. 

Tehdy Úřad pro terorismus a finanční špionáž Spojených států (jak trefné pojmenování!) začal s výprodejem rublu. Současně se Amerika se Saúdy dohodla na kolapsu světových cen ropy. Následky? Primárně nijak strašné. Sekundární se ovšem mohou vrátit se silou bumerangu: Nyní se Rusko a Čína tiše přesouvají k zadním vrátkám říše dolarové hegemonie.

Ruský skok

Ruské veřejné finance totiž silně závisejí na exportních cenách ropy. A tak nastává ironická situace: Státy jako Čína, Rusko, Brazílie a další, které jsou v opozici k americké zahraniční politice, jsou paradoxně nuceny kupovat americké dluhopisy v dolarech - a tím de facto financovat další války, vedené i proti nim.

Ale věci se mění, ač tiše. V roce 2014 podepsaly Rusko s Čínou dva mamutí třicetileté kontrakty. Týkaly se dodávek ruského plynu do Říše středu. Oba stanovily, že směna bude probíhat za ruské rubly a čínské jüany, ne za dolary. To byl začátek procesu “dedolarizace”, který od té doby neustále zrychluje.

Věci dospěly tak daleko, že 27. listopadu letošního roku Rusko oznámilo, že poprvé ve své historii bude v čínském jüanu držet část svých oficiálních devizových rezerv. Ještě ke 31. prosinci roku 2014 se totiž rezervy ruské Centrální banky skládaly ze 44% dolarů a 42% eur, a o maličko více než 9% britských liber. A rozhodnutí využívat jüan místo dolaru dále přispěje k jeho využívání na ruských finančních trzích - ke škodě dolaru.