Vysvětlení věnovala přibližně půl hodiny. Pozornost zaměřila na vyvrácení názoru obhajoby, že domněnku o podjatosti lze mimo jiné vyvodit ze skutečnosti, že 27 z 29 soudců trestního oddělení soudu kdysi podepsalo petici na podporu soudce Aleše Novotného. Petice vznikla v souvislosti s trestním řízením soudním proti Aleně Vitáskové & spol. a byla odezvou na napadání pana soudce televizemi Nova a Prima. S projednávanou věcí nemá nic společného a nelze z ní vyvozovat podjatý poměr soudců senátu Haliny Černé k obž. SAZ, jehož se kauza Aleny Vitáskové & spol. netýkala.

Pan obžalovaný podal proti usnesení stížnost do protokolu s tím, že ji doplní po obdržení písemného vyhotovení usnesení. Nastal kritický okamžik, kdy soud obvykle váhá, zda má pokračovat v jednání nebo vyčkat výsledku stížnostního řízení. V případě, že by stížnostní soud vyhověl panu obžalovanému, všechny úkony senátu by ztratily platnost. Paní předsedkyně si zřejmě byla předem jista výsledkem stížnostního řízení, takže bez váhání zahájila vyhlašování rozsudku.

Od začátku jejího přednesu bylo jasné, že obžalovaní vyslechnou nepříjemné zprávy, neboť oznámila zrušení rozsudku Městského soudu v Brně z 5. března 2019 k odvolání státního zástupce. Mezi pohledem Městského soudu v Brně a státního zástupce VSZ Olomouc Roberta Henzela je totiž zásadní rozdíl: státní zástupce pohlíží na obžalované jako na organizovanou zločineckou skupinu, což s sebou nese zvýšení hladiny trestů, zatímco nalézací soud je po 51 dnech dokazování za organizovanou zločineckou skupinu nepovažuje. Podle předsedkyně senátu skutková zjištění Městského soudu v Brně nebyla úplná, proto se ve stanovení právní kvalifikace mýlil. Doplnila dokazování vyhodnocením několika listin ze spisu a hned měla ve všem jasno.

Účast na činnosti organizované zločinecké skupiny pak je v podání senátu Haliny Černé hlavním proviněním obžalovaných. K tomu se v individuálním mixu u jednotlivých obžalovaných přidala další provinění: křivé obvinění, nadržování, podplácení. Výsledkem pak jsou výměry trestů u jednotlivých obžalovaných. Tak obž. SAZ jako údajnou hlavu údajného organizovaného zločineckého uskupení postihl soud trestem osmi let odnětí svobody, Evu Halámkovou šesti lety a čtyřmi měsíci, Záviše Löffelmanna pěti lety a čtyřmi měsíci, Jana Šebka šesti lety a Martina Veselého sedmi lety. Někteří odsouzení dostali k trestům „přídavky“: Záviš Löffelmann zákaz činnosti v advokacii na 6 let, Jan Šebek zákaz činnosti u policie na šest let, ods. SAZ propadly peníze, vyplacené poskytovatelům svědeckých prohlášení.