Zemědělci chtějí stávkovat kvůli zelené naftě. Ano, je to jejich právo, ale spíše by měli jednat a hledat kompromisy. Je logické, že když se někde přidá, někde se musí zase vzít.
Nemusíme souhlasit s návrhy vlády, ale vždy je potřeba o tom jednat. Zemědělci by místo ostrých slov měli daleko více přijímat nabídky k jednání. A také se starat o podstatu své práce – tedy o půdu. Monokultury ničí naši půdu. A podívejme se kolem sebe, co děláme u nás na Vysočině s půdou, když tam chceme mít brambory jako z Polabí. Když se celé pole převrátí naruby, odstraní se kameny a pak tam zasázíme brambory na nevhodný pozemek, tzv. erozivně ohrožený, tak máme půdu místo na poli na silnici či v potoce nebo v přehradě. Je to sice možné a právě teď výhodné, ale není to dlouhodobě udržitelné.
Viděl jsem to minulý týden, když jsem jel z Pelhřimova do Prahy. Přihnal se déšť, který měl charakter přívalového, strhl půdu a ta zaplavila dálnici. Podobné je to i na jiných místech. Sami si ničíme půdu, která je nenahraditelná a neobnovitelná. Pak se musím ptát, kdo dělá větší škody – vláda nebo zemědělci sami, když ničí to, co nás a naše potomky má živit?
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
sledujte náš YouTube kanál ParlamentníListy TV. Děkujeme.



