Na základě tohoto nepřijatelného principu dosadil Vít Bárta do vedení Ředitelství silnic a dálnic zřejmě i Reného Porubu. Výsledkem bylo jednoznačné  propojení resortu s politickým uskupením Věci veřejné, velmi sporné vypisování veřejných zakázek a v neposlední řadě neprofesionální postupy při čerpání evropských dotací. Je zároveň podivné, že Pavlu Dobešovi toto vše téměř rok nevadilo, odcházejícímu Porubovi za práci poděkoval a dokonce připouští jeho další angažmá.

Katastrofální situace v ŘSD je přitom dlouhodobě kritizována nejen opozicí, ale i odbornou veřejností. Naprosto chybí jakákoli koncepce, neexistuje žádná projektová dokumentace budoucích dopravních staveb a na místo systému se nabízí jen další a větší zadlužování. Snaha ministra o očistu rezortu tak podle něho působí spíše jako pokus odvézt mediální pozornost.

V čele ŘSD musí být bezúhonná a odborně erudovaná osobnost, která bude mít jasnou vizi a tah na branku. Právě taková persona v managementu chybí. Vzhledem k dosavadnímu fungování ministra Dobeše se obávám, že nebude schopen takového člověka vybrat.