KSČM samozřejmě není proti nalezení účinnějšího rámce odpovědné rozpočtové politiky, vidí však rozpor mezi dosavadní vládní politikou konsolidace a stále chybějící podporou růstu.

Návrh české finanční ústavy je přísnější než podobné opatření prosazované v rámci tzv. fiskálního kompaktu v EU. Česká finanční ústava se má totiž týkat také rozpočtů územně samosprávných celků, i když s odloženou účinností, tj. až od roku 2018. Její přijetí může mít omezující dopad pro budoucí posun k více prorůstové hospodářské politice. To je hlavní koncepční výhrada KSČM. Za nadbytečnou považujeme i Národní rozpočtovou radu.

Už když se tento problematický návrh, jehož schválení si vyžaduje dosažení ústavní většiny, na půdě rozpočtového výboru projednával poprvé, zasazovali jsme se o to, aby se vládě vrátil k přepracování. Do veřejného sektoru podléhajícímu sankcím dluhové brzdy je zahrnutý i sektor zdravotních pojišťoven, což může narušit funkci veřejné služby, kterou garantuje ústava. Z tohoto důvodu jsem na jednání výboru za KSČM kromě koncepční kritiky předložil i pozměňovací návrh, který by vyňal zdravotní pojišťovny jako subjekty zvláštního druhu z této sporné restriktivní regulace a předešel tak negativním dopadům na veřejné financování zdravotní péče.