Jelikož byla Senátu PČR doručena tato petice se skoro 11 tisíci podpisy, bude projednána na plénu Senátu. Zatím ji projednal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který mě určil zpravodajem. Podle pravidel Senátu jsem provedl šetření, a to jak v příslušné legislativě, tak v terénu.

Ostatně v terénu provádím šetření již 50 let, co Šumavu navštěvuji.

V Nařízení Vlády ČR, kterým se zřizuje Národní park Šumava (č. 163/1991 Sb.), se stanovují podmínky a poslání parku:

1/ má uchovat a zlepšovat jeho přírodní prostředí
2/ ochraňovat či obnovovat samořídicí funkci přírodních systémů
3/ ohraňovat volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny
4/ zachovávat typický vzhled krajiny
5/ naplňovat vědecké a výchovné cíle
6/ využívat území parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí

Tato takto obecně nastavená pravidla si dodnes vykládají různé skupiny dle svých představ a zdůrazňují ta ustanovení, která jsou jim bližší. Národní park Šumava je členěn do tří zón: 1. zóny představují dnes 13 % výměry parku, je jich cca135 azahrnují území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami (9 000 ha), 2. zóny představují dnes asi 82 % výměry parku a zahrnují vše ostatní mimo intravilány obcí (57 000 ha), 3. zóny představují cca 5 % výměry parku a jsou to převážně právě intravilány obcí, které jsou na území parku (2 800 ha). Přestože omezení zasahování do přírodního stavu je deklarováno v nařízení vlády pouze pro 1. zóny, tedy na 13 % z celkové výměry parku, která je větší než 669 tisíc ha, rozhodnutím tehdejšího ministra ŽP Martina Bursíka došlo po vichřicích Kyril a Emma k rozšíření ploch, kde se nebude zasahovat, až na více než 30 % NP Šumava. Tím bylo ponecháno bez sanace více než 300 tisíc m3 polomového dřeva, které posloužilo ke gradaci rozmnožení kůrovce jak v roce 2007, tak2008 ahlavně v letech následujících.