Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v průběhu druhého čtení jsem byl panem poslancem Sklenákem vyzván, abych odůvodnil tu část této předlohy, která se týká resortu práce a sociálních věcí. Já jsem měl za to, že v důvodové zprávě je opatření, které se týká příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení velmi pečlivě odůvodněno. Nicméně samozřejmě, pokud je tady takový požadavek, tak vás zdržím pár minut vysvětlením této pasáže, tedy jednoho z těch tuším 21 bodů, které jsou součástí předlohy. Těm, které to tak úplně nezajímá, tak těm se omlouvám, nicméně považuji za důležité vyhovět tomu požadavku, abych se tomu věnoval speciálně.

Součástí návrhu zákona je návrh na sjednocení sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení a zavedení nové dávky - příspěvku na náklady na bydlení. Tuto úpravu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, a řešení dávkové podpory v oblasti bydlení vychází z úsporných opatření, schválených usnesením vlády ze dne 11. dubna. 2012 č. 275 k přípravě Státního rozpočtu na léta 2013 až 2015 atd. To jenom na vysvětlení toho, co tady bylo před několika dny řečeno, a co já už jsem také v průběhu druhého čtení komentoval, že ten návrh je překvapivý, že nebyl projednán, atd. Není tomu tak, protože vláda o něm jednala už před zpracováním vlastního návrhu zákona.

Navrhovaná právní úprava má pozitivní fiskální dopad, což je velmi důležité z hlediska vládní politiky, zaměřené na postupné snižování schodků veřejných rozpočtů. Odhad říká, že počínaje rokem 2013 bude celková úspora prostředků státního rozpočtu dosahovat přibližně 1,4 mld. Kč ročně.

Kromě stabilizace veřejných rozpočtů existuje několik dalších důvodů pro nové řešení dávkové podpory v oblasti bydlení.

V současné době jsou totiž sociální dávky, kterými stát přispívá nízkopříjmovým skupinám osob k úhradě nákladů, spojených s bydlením, řešeny v rámci dvou samostatných systémů. Ze systému státní sociální podpory je poskytován příspěvek na bydlení, ze systému pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení, a pro každou z těchto dávek jsou stanoveny různé okruhy oprávněných osob, vlastní podmínky nároku, při rozhodování o nároku se posuzují a dokládají odlišné skutečnosti za odlišná časová období.