S podivem kroutím hlavou nad tím, jakou pozornost média v poslední době věnují tzv. sKartám. V podstatě se neomílá nic jiného, než co zaznívalo bez povšimnutí již dávno při schvalování příslušných návrhů zákonů z úst poslanců a senátorů KSČM a ČSSD. Tehdy média nezaznamenala ani tak silné gesto vyjádření nesouhlasu, jakým byl protestní odchod všech opozičních poslanců z jednání sněmovního výboru pro sociální politiku před hlasováním o pozměňujících návrzích a doporučujícím usnesení výboru k podpoře návrhů zákonů, které upravili koaliční poslanci.
A právě tyto zákony se staly důvodem zavedení sKaret, které mají převést část činnosti státní správy na privátní společnost, umožnit vítězné bance dočasně spravovat státní peníze a zároveň získat údaje o milionech potencionálních zákazníků. Dále zpřehlednit toky miliard korun ke klientům, umožnit přehled o využívání více dávek jednotlivci, snížit výdaje na poštovné, ochránit sociální dávky před případnou exekucí atd.
Odpor na sebe nenechal dlouho čekat. Již v počáteční fázi se ozvali senioři, kteří nemají důvěru a zkušenost s elektronickým bankovnictvím. Největší odpor však projevili zdravotně postižení občané, jejichž různé hendikepy znemožňují běžné využívání platebních karet. Dalším souvisejícím problémem se ukázala rovněž nedostatečná síť bankomatů aj. A tak došlo postupně na výjimky až k »zdobrovolnění« držení sKarty.
K tomu všemu přibyly pochybnosti nad nestandardní smlouvou s Českou spořitelnou, problémy s transformací okresních úřadů práce, problémy s včasnou výplatou některých sociálních dávek a změna privátního provozovatele informačních systémů, přičemž střet konkurentů zatím stále zůstává ve stínu! Uvedené skutečnosti způsobily řadu zauzlení vedoucích mj. k trestnímu stíhání vysokých úředníků z ministerstva práce a sociálních věcí a v konečném důsledku až k výměně na postu ministra. Následovalo uzavření čtyřstranné dohody mezi premiérem, nově jmenovanou ministryní a představitelem České spořitelny a České pošty. Tím se zdálo být vše vyřešeno.
Nový zvrat však přinesl přitvrzení a obrat postojů ODS. Vidím v tom odvetu za podíl TOP 09 na zrušení projektu IZIP poslanců (dnes europoslanců) ODS i snahu očistit ODS od spolupodílu na zatracovaném projektu sKaret. V neposlední řadě i o využití kauzy k zahájení tvrdého předvolebního souboje. Nejsou od věci ani úvahy, že jde o skrytý boj o provize, které mohou plynout do černých volebních fondů z veřejných peněz, protékající privátním sektorem.
Nezasvěcenému občanovi se tak vše může jevit jako nekompetentnost, a přetahovaná mezi premiérem a ministryní jako tvrdohlavost. Ve skutečnosti však jde nyní o to, kdo bude viníkem za zmaření smlouvy mezi MPSV s Českou spořitelnou a ponese tak politickou (pochybuji, že i hmotnou) odpovědnost za promarněnou investici. S tím také souvisí odpovědnost, kdo a kde bude shánět peníze na případné kompenzace. Pozornost médií je přednostně upřena na souboj politiků. Ohrožen je však především klient nepojistných sociálních systémů. Tomu tento politický boj nijak nepomáhá, ba naopak! Uvádí tyto klienty do ještě větší nejistoty, neboť každá změna přinese v přechodném období další obtíže. Rozhodnutí však může být docela rychlé, pokud Poslanecká sněmovna většinově podpoří senátní návrh na zrušení sKaret, nebo když tak učiní Ústavní soud. Možná by to bylo pro TOP 09 nejpřijatelnější. Neobdržela by Černého Petra a ODS by ztratila na ofenzivě. Komunistické straně Čech a Moravy však jde o klienty, a ne o půtky konkurenčních pravicových stran, a proto zrušení sKaret podpoříme. Bezproblémové služby sociálně potřebným má občanům zajišťovat stát, ne privátní firmy za tučné provize!
Miroslav OPÁLKA, poslanec a místopředseda stínové vlády KSČM pro sociální strategii
Psali jsme:
autor: kscm.cz
