Ekonomika je tak v recesi už čtvrté čtvrtletí za sebou. Pokud se však podíváme na vývoj HDP v běžných cenách, stále zůstáváme pod čarou roku 2008. Jsme vlastně v recesi déle než čtyři roky.
Nesvádějme to na sousedy. V Německu byl pokles jen v roce 2009. Také Rakousko, Slovensko i Polsko se už dostaly nad výchozí úroveň a jejich ekonomiky rostou. Z České republiky, která byla podle představitelů ODS a TOP 09 v roce 2008 „ostrůvkem stability“, se po dalších třech letech vlády české pravice stal ostudný „ostrůvek poklesu“ (a ne „ostrůvek stability“ jak na podzim 2008 fantazíroval ministr Kalousek).
Vláda se pokouší nahradit výpadek daňových příjmů, který si způsobila svou špatnou hospodářskou politikou, zvýšením daní. Zaměřila se zejména na zvýšení DPH uvalené na základní životní potřeby a služby. Jíst a léčit se přeci musí.
Efekt tohoto manévru lze nejlépe posoudit podle triumfálního komentáře ministerstva financí nad červencovým zjištěním, že po zvýšení DPH o čtyři procentní body (dolní sazba vzrostla z 10 na 14 procent) bylo konečně vybráno o 2,5 miliardy více.
Připomeňme si, že zvyšování DPH bylo původně omlouváno jako součást penzijní reformy, protože bylo potřeba najít náhradní zdroj za 3 procentní body z hrubé mzdy, které bude moci část zaměstnanců vyvést z průběžného systému penzí. Tyto peníze budou na výplaty stávajících důchodců chybět. A to je také věc, kterou dlouhodobě kritizujeme.
Vláda dnes vytlouká klín klínem, a její chybná daňová politika připomíná lihovou léčbu kocoviny. Další zvyšování DPH je zkrátka chybnou.
Je zřejmé, že jde o brzdu ekonomiky. Nebylo by od věci, kdybychom začali DPH nazývat spíše daní z ubrané hodnoty.
Jenže vláda nic jiného po ruce nemá a chce před podzimními volbami aspoň předstírat, že něco dělá. Ekonomika měla růst o 2,5 procenta, ale místo toho stále rychleji klesá. Jedno procento poklesu HDP přitom znamená ztrátu zhruba 12 miliard korun daňových příjmů.
Zvýšené DPH zvedlo ceny, hrozí zvedat indexované náklady (byť valorizace penzí byla ořezána na třetinu), ale samo vyneslo za sedm měsíců jen 2,5 miliardy korun.
A nakonec hodně velké číslo – ve státním rozpočtu se počítá s příspěvkem 100 miliard korun z evropských fondů. Zatím přišly dvě miliardy. Přijde možná ještě dalších pět nebo sedm miliard, ale největší programy – doprava, životní prostředí, dva fondy ke konkurenceschopnosti – jsou zastaveny a je zřejmé, že budou nejen oddáleny, ale také značně zredukovány.
To je tedy průběžný účet Nečasovy vlády, který jednou skončí v učebnicích ekonomie – v kapitole s názvem: Jak to nedělat.
Jiří Paroubek, předseda NS-LEV 21
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Ing. Jiří Paroubek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: NS - LEV 21
