Kyperská ekonomika vytváří pouhá 0,2 % HDP Evropské unie. Případný krach by pro eurozónu neznamenal žádnou velkou katastrofu. Jenže takzvané finanční trhy, ať už je to cokoli nebo kdokoli, nehledí na nic, a pokud by na rozšíření paniky na další země někdo mohl vydělat, zcela jistě by se o to někdo postaral.

Kypr byl evropský daňový ráj. Jako země s nejnižší korporátní daní vysával daně z rozpočtů ostatních států. Tamní banky se na původ vkladů nevyptávaly, špinavé nebo čisté, objem vkladů v bankách dosáhl až osminásobku HDP Kypru. Bankovní spekulanti nakupovali výnosné řecké dluhopisy nebo do Řecka půjčili hodně peněz. Teď jsou tyto peníze v Řecku téměř nedobytné a kyperské banky se dostaly do existenčních problémů.

Země eurozóny se tentokrát na pomoc příliš nehrnuly. Kdo by také chtěl honem pomáhat daňovému ráji. Kypr to už jednoduše přeháněl a jeho počínání leží v žaludku všem členským státům EU. Kromě toho vlivná země eurozóny, Německo, je před volbami a trochu to přehnala s rétorikou “chudáci Němci, kteří to všechno platí”. Inu platí hodně, ale na té takzvané pomoci na druhou stranu Německo velmi slušně vydělalo. Takže evropští lídři chápali, že by nebylo dobré, aby Kypr zkrachoval, ale už nebylo možné dluhy jednoduše smazat z veřejných peněz a pokračovat dál, jako by se nic nedělo. Daňový poplatník eurozóny už si na “oslíčku otřes se” jen tak hrát nechce.