Debata s lidmi a jejich příběhy byly často trpkým svědectvím o hyenismu podnikavců parazitujících na lidské důvěře.

Snažili jsme se vysvětlovat, jak se nekalým praktikám bránit, jak je vůbec rozpoznat, informovat o právech spotřebitelů při koupi či reklamaci zboží, jak se nenechat napálit. Debata s lidmi však téměř pravidelně končila dotazem - tak proč s tím něco neděláte? Jak je možné, že je to možné? Co dělají poslanci, že věci nechají dojít tak daleko? V poslední době se zdá, že jsme po dosti trpkých zkušenostech s ochranou spotřebitelů v posledních dvaceti letech a spíše skromných úspěších na poli spotřebitelské ochrany vyvolaných zpravidla závaznou evropskou legislativou svědky jakoby náhlého prozření. Iniciativami na ochranu spotřebitelů se to jen hemží, upřímně řečeno i ze stran, od kterých bychom to dříve snad ani nečekali. Spotřebitelům se tak dostává pozornosti, která, pokud vydrží, může nejen jim, ale i poctivému podnikání jen prospět. Nejnovější iniciativou je návrh MPO na zřízení tzv. spotřebitelského ombudsmana v rámci živnostenských úřadů. Tuto iniciativu lze jistě přivítat. Přesto se vkrádá otázka, zda za dnešním neobyčejným zájmem o spotřebitele je po letech konečně uvědomění si neudržitelnosti stávající situace nebo spíše blížící se volby. Buď jak buď, spotřebitelé mohou na této vlně zájmu jen vydělat. Bylo na čase.