Po vyvěšení vlajky Evropské unie na Pražském hradě se dalším jeho krokem stalo prohlášení, že by Česká republika měla v horizontu nadcházejících pěti let přijmout evropskou společnou měnu euro. Pokud to Miloš Zeman myslí vážně, je třeba nahlas říci, že jedná proti národním zájmům České republiky.

Euro je od začátku politický projekt neslyšící na racionální ekonomické argumenty a zároveň projekt s ambicí posunout země EU směrem k evropské politické unii, resp. evropskému superstátu. Pro celou EU má dramatické ekonomické náklady a je nepřiměřenou cenou za umělý, nepokorný, konstruktivistický, zato však evropskými elitami vysněný cíl současného modelu evropské integrace.

Mnohým to bylo zřejmé již při samotném vzniku společné evropské měny. Eurozónu utvořily země natolik navzájem ekonomicky odlišné, že společná měna, a tedy i jednotná měnová politika, nemohou být pro všechny země eurozóny prospěšné. Rozdílná úroveň a struktura evropských ekonomik, odlišný průběh hospodářských cyklů, různorodá flexibilita, resp. rigidita pracovních trhů a stav veřejných financí jednotlivých zemí, stejně jako dlouhodobě odlišné míry inflace, napovídaly, že jednotlivé země eurozóny budou potřebovat ve stejném okamžiku různou podobu měnové politiky. Podstatou společné měny je ale právě jen jedna podoba měnové politiky, které se musí podřídit všichni.