Její osobnost byla větší než její politika, po jejím odchodu z vedení trvalo britským konzervativcům skoro dvacet let, než se znovu dostali k moci.

Byla první ženou v dějinách Británie, která se nastěhovala do Downing Street 10, a na tento vrchol dokázala vystoupat z velice skromných a provinčních poměrů. Ani její politická kariéra nebyla přímočará. Nakonec se však v politice stala vzorem cílevědomého odhodlání, které dokázalo všechny tyto bariéry prorazit. To zaslouží respekt.

S obzvláštní a spornou tvrdostí vystupovala Železná lady proti odborům, které byly bojovým jádrem britské Strany práce. Ale třeba souboj s horníky jí usnadnil fakt, že Británie začala využívat ropná a plynová ložiska v Severním moři, a tak ji podpořil tlak konkurence.