Staré přísloví říká: Rodiče uživí i deset dětí. V dnešní době se situace stává složitější, v některých lokalitách práce ubývá a rodiče se mají co otáčet. Již jednou jsme ideologii, která kastovala lidi na čisté a méně čisté rasy, zažili a některé děti končily v koncentračních táborech. Nikdo nemá právo určit matce, kolik dětí se rozhodne přivést na svět.

Nikdo nemá právo obvinit dvacetileté, že jsou fracky, kteří nemají na pracovních úřadech co dělat. Při zvyšujících se nárocích firem je jedním z kritérií i praxe, která těmto mladým chybí. Mnohé oblasti se potýkají s nedostatkem pracovních míst a mladí potom marně hledají práci. I mé dceři se po vystudování vysoké školy může přihodit, že práci ve svém oboru bude chvíli hledat. A snad právě proto se mě dotýká vyjádření senátora Okamury, který si osobuje rozhodování, které nepřináleží nikomu z nás. Historie vždy potvrdila, že jakákoli takováto doktrína je špatná. Je mi líto všech, kteří vkládali do Okamury své naděje. Jeho krátkodobé působení v politice prokázalo, že ne každý může být politikem.