Sledovali jsme pozoruhodnou meditaci a spekulaci na téma, kdo a jak bude sestavovat budoucí koalici po příštích parlamentních volbách. Pochopil jsem, že se blíží nový Únor 48. Hlavním pučistou ale tentokrát nebudou komunisté, ale překvapivě sociální demokraté. Dokonalá absurdita. Samozřejmě důkazy a fakta pro podobná obvinění žádná.

Na tiskové konferenci s panem premiérem postával také bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, který minulý týden nechtěně prozradil, jak svou činnost v ústavu chápal. Jeho výrok, že v údajném boji o ústav jde o to, „kdo bude mít klíče od naší minulosti a kdo bude mít monopol na výklad našich dějin“ by neměl zapadnout. Zaplaťbůh, že tam ten dobrý muž už není.

Prohlašuji místopřísežně, že sociální demokracii nikdy o žádný monopol na výklad našich dějin nešlo, ani neusilujeme o žádné klíče k bezpečnostním archivům. Jestli o to šlo panu Hermanovi a pravicovým politikům, kteří pět let ústavem vládli, tak je třeba to změnit. Historie ať patří historikům a politici by jim do toho neměli plkat. Bezpečnostní archivy mají být řádně spravovány a maximálně přístupné veřejnému bádání. Kdo se v minulosti provinil spoluprací s represivními složkami, neměl by se ucházet o vysoké politické funkce. O těchto věcech sociální demokracie s nikým nejedná a nesmlouvá a basta.