Na druhé straně, u Miroslava Kalouska mám neodbytný pocit, že jej cosi k fyzickému kontaktu s lidmi neodbytně pudí. On sám na ulici fackuje a s požitkem vstupuje tam, kde facky visí ve vzduchu. On se vlastně jen tváří, že chce něco vysvětlovat. Podstatou Kalouska je destrukce a agrese.

Ve Sněmovně se teď rozhoduje o zmrazení valorizace důchodů. Zoufalství demonstrujících seniorů je naprosto nelíčené. Starší důchodci s nižšími důchody často marně počítají, jak se svými prostředky zítra vyjdou. Není vůbec divu, že některým ujíždějí nervy. Kalousek se tím baví. A inspiraci nachází v Matoušově evangeliu. „Zdá se vám, že máte málo? Tak vám ubereme i z toho mála.“

Člověk pořádně neví, jak ministr Kalousek nese to, že Evropská komise konstatuje neschopnost jeho instituce kontrolovat evropské dotace. A její rozhodnutí zastavit čerpání může dramaticky zvýšit deficit státního rozpočtu. Nevím, co si Miroslav Kalousek myslí o tom, že mu vůbec nevychází jeho předpoklad zvýšit příjmy státní pokladny díky zvýšené DPH. Možná je jeho agrese jen obrácený výraz zoufalství. V každém případě je to špatná reakce. Ve Sněmovně těm, co s ním nesouhlasí, místo odpovědi křičí: Kradete! Lžete! Nebudu se s vámi vůbec bavit! Místo, aby podával informace, vysvětloval, v době, kdy je opravdu co vysvětlovat, tak jenom rozdává pohlavky. Jste proti církevním restitucím v téhle podobě, co nabízím? Tak jste sami zloději!