Jsem dotazován, jestli ji psal spíš Koudelka, nebo Hasenkopf. To je ale dokonale absurdní, podobně jako když se mě ptají, jestli by Livie Klausová měla, nebo neměla být velvyslankyní na Slovensku. Stejně jako by velvyslanci neměli být jmenováni na základě veřejné ankety, tak také postup při přípravě amnestie v civilizované zemi by měl mít svá pravidla, která je radno dodržovat.

Naše novoroční amnestie, to není ledajaká věc. Její vinou se na svobodě ocitli pachatelé nejtěžších hospodářských trestných činů, jako pánové Provod, Pitr, Chvalovský… Něco podobného bychom sotva hledali v našem civilizačním okruhu. Naprosto ojedinělý případ velkorysosti a šlechetného milosrdenství. Jen jestli déšť milosrdenství padá na ty pravé.

Zločiny, kterých se amnestovaní dopustili, představují miliardové škody a otázka zní: Kdo měl a má zájem na tom, aby tito lidé se ocitli na svobodě a aby nemuseli pykat za to, co spáchali?