Lze předpokládat, že svět se po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách určitým způsobem změní. Radujete se vy osobně z výsledku hlasování? V čem pro vás vzbuzuje rozhodnutí amerických voličů naději a v čem naopak strach?
Zvolením Trumpa se potvrdil směr vývoje, který se vrací k nacionalismu. Začíná už otevřený boj mezi globalismem a nacionalismem, je to vidět všude a všechny současné střety jsou v rámci tohoto fenoménu, zatímco třeba boj levice a pravice se dostává do pozadí, ztratil už dávno svoje ostří a oba směry spíše splývají. Zatím jsme na začátku tohoto procesu, proto je těžko něco předvídat. Mám radost, že se něco pohnulo, ale zároveň starost, aby to šlo správným směrem.
Po celém světě se šíří názory, které u nás například reprezentuje Tomáš Halík. Tvrdí, že vítězství Donalda Trumpa pro něj byl šok, a že je to tím, že nevzdělaní lidé jsou manipulovatelní. Předvedl nám Trump skutečně, že cestou k politickému úspěchu může být systematické posilování toho, co je v lidech nejhorší? Lidé prý nejsou schopni vnímat fakta, propadají se do nenávisti v důsledku nechuti k uprchlíkům, homosexuálům a komukoli odlišnému. S tím souvisí i názory, že Západ čeká pravicová nacionalistická (kontra)revoluce… Jenže další názorový proud říká, že politici tak dlouho vnucovali lidem něco, co lidé nechtěli, ať už se jedná o práva menšin nebo toleranci k imigrantům, že už těchto názorů mají dost. Lze říci, kdo má pravdu?
Halíkův názor je manipulativním zvýrazňováním okrajových jevů takzvaných zástupných problémů a k tomu připojuje pomlouvačnou lež, že oponenti jsou agresivní hlupáci. Skutečným nastupujícím společenským jevem je jakýsi „návrat k domovu“, jakési zamyšlení nad budoucností, které je přirozené spíše pro obyčejné starší zkušené lidi než pro kavárenské intelektuály vedoucí nepřirozený život. Halíkovi je zamyšlení normálních lidí ohledně existence svého národa velmi vzdálené, možná jim ani nerozumí.
Ideologičtí kosmopolité – Halík a spol., kteří tvoří onu „členskou základnu“ globalismu, jsou vzteklí, že se jim ničení západní civilizace zaseklo, jejich ďábelské svody nihilistického a hédonického života nemají takovou sílu, jak předpokládali. Musí být v šoku z toho, že ženy neposlouchají globalistické ideologie, nestaví se proti „bílým protestantským mužům“, rodiny se nerozpadají dosti rychle, ženy se za své muže staví, některé dokonce ještě mají s nimi děti. To musí být otřesný pocit marnosti, kolik práce do rozkladu a vymření evropských národů globalisté dali a teď – škoda mluvit. Samozřejmě, že druhý názor je pravdivý.
Z vítězství Trumpa se radují všichni, kdo odmítají imigranty. Lze říci, že tímto je definitivně jasné, že v Čechách si už žádný politik, který to myslí vážně, nedovolí přijímat třeba muslimy? Je možné, že se lidé v Česku už naprosto zatvrdili? A vůbec obecně v Evropě? Viz názory CSU… Může se stát, že už nebudou chtít politici riskovat případné problémy, které s imigranty přicházejí? Jenže další informace svědčí o tom, že z Afriky stejně budou přicházet miliony migrantů a že tomu nebude možno zabránit…
Migrační krize otevřela naplno doutnající spor mezi globalisty a nacionalisty. Přirozeně se chovající lidé, hájící svoje rodiny, myslící na budoucnost svých dětí, kterým není lhostejná budoucnost národa, se postavili už zcela jasně proti globalistům. Poprvé také se globalisté při migrační krizi odkopali, když svojí relativistickou rétorikou dali najevo, že jim na budoucnosti národa nezáleží a že jim je globalistická ideologie bližší než zájmy lidí v domově. Boj bude samozřejmě pokračovat. Globalisté mají na své straně peníze, evropské instituce, zaprodaná média a ideologicky zmanipulované umělce a další nepřirozeně myslící lidi, nacionalisté mají na své straně většinu národa a holé ruce. Nebude to snadný boj.
Když si vzpomeneme na to, jak bylo veřejné mínění směrováno ještě před dvěma lety, nebylo vůbec přijatelné přistupovat k složitému problému migrace způsobem, jaký teď zcela otevřeně prosazuje Trump. Bude politický mainstream přinucen otočit kormidlo? Jakou odezvu můžeme očekávat v Evropě a v ČR?
Zeď politické korektnosti ke globalistickému směru, který ovládl establishment, se prolomila otevřeně a přirozeně se chovajícím Trumpem. Konečně vystoupil někdo pravdivě, přestal podlézat a manipulovat. Doufám, že bude mít následovníky. Reakce ovšem budou oboustranné. Jedni jej napodobí, jiní budou urychleně se snažit zachránit ohrožené pozice. Jak bude mainstream reagovat, nevím. Nejasná je pozice Babiše. Nikdy svoje názory na světové dění předem neřekl, v programu absentovalo jakékoliv vyjádření ohledně ideové orientace. Mám obavy z jednání nazývaného „kam vítr, tam plášť“.
Hned v době sčítání výsledků hlasů při volbě amerického prezidenta se řada lidí smála České televizi už proto, že bylo zřejmé, jak moc je výsledek překvapil. Část veřejnosti podezírá média z toho, že nejsou objektivní, že ubližují prezidentovi Zemanovi, že straní určitým zájmům. Jak zvládají informovat o volbě lídra světové velmoci média, ať už veřejnoprávní nebo soukromá? Myslíte si, že postupně zkusí hledat jiný přístup, že nebudou tolik proimigrační a podobně? Začnou být shovívavější i vůči názorům, které hlásají například nulovou toleranci vůči menšinám či imigrantům?
Média jsou ovládána globalisty, protože jsou pod taktovkou EU a ta je jasně zařazena v globalistické ideologii. Když známe cíle globalistů, víme, že chtějí smíchat národy a rasy, chtějí multikulturní společnost, chtějí, aby evropská etnika vymírala a kontinent musel přijmout migranty odjinud, potom si snadno odvodíme postoj našich médií. Přitom se ovšem občas objeví stateční reportéři a řeknou něco pravdivého, ale to se už bude muset hledat tak, jako se kdysi hledaly skryté informace v Rudém Právu. Pokud budou media ovládána globalisty, určitě nebudou shovívavější, leda jako nějaký účelový manévr.
Psali jsme:
Globalizace často bere lidem dobře placená pracovní místa a nemá je kdo vytvořit. Menší podniky zanikají a tak nevytvářejí pracovní místa. A zatímco ti majetnější mají víc, část veřejnosti chudne, o čemž se samozřejmě raději nemluví. Bude vůbec někdo skutečně vážně hledat řešení i pro lidi, kteří jaksi nepatří mezi těch pár vyvolených? Je řešením, že se omezí mezinárodní obchod? Do jaké míry lidé přestávají věřit finančnímu systému kapitalismu?
Globalizační ideologie má dva segmenty. Jeden je liberální – to je volný trh v otevřeném světě. Druhý je neomarxistický – to jsou všechny ty teorie multikulturalismu, genderového feminismu, humanrightismu, homosexualismu a podobně, které nás ničí zákeřně – vymírání, rozklad rodin a ztráta národní sounáležitosti, na které staví potom kosmopolitní myšlení, které je lhostejné k osudu národa a přijetí milionů migrantů mu nevadí.
Liberální segment pauperizoval střední třídu, především pracovníky v průmyslu, protože přesunul výrobu do zaostalých zemí. Na výrobě v těchto zemích se velmi vydělává. Proto světoví oligarchové neuvěřitelně bohatnou. Takové zisky si nenechají vzít. K tomu potřebují otevřený svět. Je otázkou, zda proti jejich vůli lze něčeho dosáhnout. V USA je to jiné, tento stát je obrovský, není nutně závislý na zahraničním obchodě.
Blíží se volby v Německu, ve Francii, v Rakousku. V kontextu Brexitu, do jaké míry může nastat, že kandidáty typu Trump budou volit i lidé v Evropě?
Myslím si, že nacionalistický směr bude růst. Vidíme to už v Maďarsku a Polsku. Vidíme Brexit. Lidé cítí především problémy migrace. Ostatní problémy necítí nikterak zřetelně. Bylo by zapotřebí, aby prohlédli všechny cíle globalistů.
V USA se objevily bitky, protože spousta lidí nedokáže přijmout osobnost nového prezidenta. A nemusíme chodit daleko, i u nás určitá vrstva společnosti prezidenta Miloše Zemana snad až nenávidí. Může skončit situace násilím v ulicích i v České republice?
Globalisté mají peníze a mnoho ideologicky přesvědčených lidí. Mladí lidé by měli pochopit nutnost návratu k domovu – nutnost zakládat rodiny a mít kladný vztah ke své zemi. Moje nová knížka Návrat k domovu by k tomu měla přispět. Myslím si také, že globalisté se mohou pokusit o „barevnou“ revoluci zaprodanců, mají k tomu sice prostředky, ale pochybuji ovšem o úspěchu.
Je Zeman svým způsobem „český Trump“?
Ano, Zeman patří do nacionalistického proudu, i když je nominálně oddán EU. Srovnání s Trumpem je ovšem dost problematické. Zeman žije v hodně odlišné zemi, která není nezávislá jako USA, přestože říká věci hodně otevřeně, nemůže říci všechno.
Kdo ze stávajících českých politiků je dle vás schopen u nás provést „národní kontra-revoluci“ jako například Orbán v Maďrsku a získat masovou podporu voličů?
Schopen by byl Babiš, pokud by ovšem chtěl. Zeman by to mohl být také, ale myslím si, že jeho levicovost ho v tom poněkud drží zpět. Taková kontrarevoluce musí mít konzervativní charakter návratu k domovu, nikoliv jen nějaké záporné projevy. Mnoho jiných lidí by se našlo, ale zatím jsou buď neznámí, nebo se projevili jako neschopní – tím myslím Okamuru a jeho následovníky.
Psali jsme:
Trump vysílal poměrně pozitivní signály vůči Rusku, teď se vyjádřil i k dění v Sýrii. Řada republikánů má ale postoj odmítavý. Jaký postoj převáží a jaký byste si přál, aby převážil? Mimochodem v Moldavsku a v Bulharsku teď vyhráli proruští kandidáti. Spousta lidí na Ukrajině se bojí toho, že směr politiky USA bude spíš orientovaný na vnitrostátní problémy USA…
Americká politika se bude řídit podle vítězné oligarchické skupiny a jejích zájmů. Zatím to vypadá spíše na obchod než válčení a na řešení domácích problémů na úkor zahraničních. Do této strategie je zapotřebí transformovat konkrétní kroky. Když pominou ideologické aspekty zahraniční politiky a převládne pragmatismus, dá se předpokládat dohoda v Sýrii a zrušení zbytečných sankcí proti Rusku.
Ohledně Ukrajiny je to nejisté. Tato země bude potřebovat zbraně, ale kdo je zaplatí? MMF už asi ne. Bulharsko a Moldávie jsou země, které Rusko potřebují. Bulharsko chce, aby jím procházel plynovod Jižní proud, Moldávie je nejchudší země Evropy a EU jí moc nepomáhá. Možná očekává od Ruska více.
U nás v České republice se stále debatuje o otáčení na Východ – má tahle debata vůbec nějaký smysl, když jsme jednoznačnou součástí určitých struktur? Mají tu problém lidé s oficiální linií NATO? A pokud ano, je chyba na straně Severoatlantické aliance, nebo jde o vliv ruské propagandy?
Údajné otáčení na východ ve skutečnosti není. S Čínou se navazují normální styky, které mají i ostatní státy na stejné úrovni. NATO nás neomezuje, v jeho rámci nemusíme podlézat USA ani nikomu jinému. EU je byrokratická globalistická struktura a proto je nebezpečná a pro nás by bylo nejlépe ji nějak usměrnit a omezit, nicméně by měla zůstat plnit nějaké společné závazky a řešit spory mezi státy. Ruská propaganda je tak slabá a neúčinná, že nestojí ani za řeč, ale její existence slouží jako záminka k ostrakizaci nezávislé žurnalistiky a internetových webů. Údajná obhajoba ruských zájmů je většinou jen snaha nezávislých lidí, politiků a publicistů nezávisle myslet a jednat, hlavně rozkrývat lži mediální války proti Rusku. Ruský troll je obvykle nezávislý pravdivě píšící publicista, nebo nezávisle jednající politik, který se nepřizpůsobil protiruskému štvaní.
V souvislosti se 17. listopadem, zkusme situaci u nás shrnout. Když Václav Havel říkal, že musí pravda a láska zvítězit nad lží a nenávistí, kdo tady šíří pravdu a kdo tady lže? Kdo šíří společenské smíření a kdo nenávist? A kdo politicky směřuje nahoru a kdo dolů?
Základem shody může být jen pravda a shoda cílů. Pravda je základem shody cílů. Pravda se ovšem nehodí ani sdělovacím prostředkům, investigativní novinařina vymřela, sdělovací prostředky opět jen někomu slouží. Shoda cílů není, protože na globalistické straně absentuje vztah k vlastní zemi a jejím niterným zájmům. Podle mého názoru se síla globalistů čerpá z podpor mimo naše území. Proto jsou více slyšet, než je jejich skutečný počet. Potom nastává zděšení po volbách, když lidé volí jejich odpůrce. Smíření není možné, musí zvítězit demokracie a vůle lidu, nikoliv peníze a tlaky zahraničních institucí.
Psali jsme:
|
Ing. Vlastimil Podracký (* 5. září 1940 Praha) je český spisovatel, konzervativní myslitel a publicista. Je synem československého legionáře, který byl komunistickým režimem odsouzen v roce 1949 na 23 let vězení a v roce 1960 omilostněn. Podracký v šedesátých letech vystudoval dálkově obor měřicí technika na VUT v Brně. V roce 1968 a od roku 1990 byl členem Klubu angažovaných nestraníků, v roce 2005 se stal členem Konzervativní strany a později i členem jejího předsednictva. Napsal knihy: Pozor na tunelování, Občanská obroda, Návrat k domovu, Hrdinům se neděkuje (životní příběh antikomunistického disidenta Vladimíra Hučína), Žluté nebezpečí, Poslední člověk, Temná komora, Sodoma Gomora a Nadčasový humanismus. Nyní mu vychází kniha Návrat k domovu – řešení pro Evropu. |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
