Ruská invaze na Ukrajinu trvá půl roku. Pokračují boje na Donbasu i na jižní frontě. Rusko nadále bombarduje ukrajinská města. Jak byste okomentoval ten současný stav?
Já bych to nazval termínem, který dobře známe z historie – a to „Podivná válka“ (čas, kdy Hitler po dobytí Polska vyčkával s dalším krokem, kterým byl nakonec útok na Belgii, Holandsko a Francii). Udržuje se zde zkrátka jakási křehká rovnováha. Jako by ani jedna ze stran neměla větší zájem na zásadnější změně. Také Západ velmi pečlivě dávkuje svou pomoc, protože nechce Rusko zase popudit příliš.
Aktuálně slýcháme, že Rusku na Ukrajině docházejí síly…
Je finální podoba Síkelova úsporného tarifu dostatečná?Anketa
Ruská strana naopak pomocí dílčích územních zisků chce zlomit odpor protivníka. Další věcí je pak samozřejmě vypouštění raket na ukrajinské cíle. V každém případě nastala patová situace, kdy se zdá, že ani jedna strana konfliktu nemá dostatečný potenciál k provedení zásadního průlomu. Rusko ale ještě nenasadilo zdaleka všechnu svou sílu, kterou může použít – a teď nemám na mysli jaderné zbraně.
Schyluje se tedy k dlouhodobé opotřebovávací válce?
Obávám se, že ano. Ruská federace má totiž přes všechny skeptické hlasy ze Západu větší zásobárnu lidských zdrojů než Ukrajina, i když té pomáhají i dobrovolníci, ale přímá vojenská podpora – tu si zatím NATO nedovolilo. Rusko má i dostatečné nerostné bohatství včetně průmyslových aglomerací, kde ho může zpracovávat, takže je do jisté míry soběstačné, ale Ukrajina bude odkázaná na pomoc Západu.
Byl to legendární Henry Kissinger, kdo v době Studené války prohlásil, že dost dobře „nelze porazit jadernou mocnost…“
S tím naprosto souhlasím. Nemůžete zvítězit, pokud si nepřejete jadernou apokalypsu a zánik civilizace. K tomu není co dodat.
Fotogalerie: - Návrat ministra
Bojí se Američané vstoupit aktivněji do konfliktu, aby Rusové nerozpoutali jadernou válku?
Určitě je to jeden z důležitých aspektů, protože jsme dobře slyšeli prezidenta Vladimira Putina, který řekl, že pokud by bylo Rusko životně ohroženo, tak nebude váhat atomové zbraně použít. A to je pochopitelně dostatečně pádný argument a velká hrozba.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu přednesl projev, v němž tvrdí, že Rusko „dělá vše pro to, aby předešlo obětem mezi civilním obyvatelstvem. To samozřejmě zpomaluje tempo ruské ofenzivy, ale děláme to záměrně,“ citovala Šojga agentura TASS.
To koresponduje i s mým názorem, že Rusko nechce Ukrajinu zničit. Nehodlá z ní udělat spálenou zem, kterou za sebou nechávali ku příkladu Němci při odchodu ze Sovětského svazu i dalších území v závěru druhé světové války. Vždyť co by Rusům zabránilo, aby raketami zničili a rozbombardovali Kyjev? Ale evidentně se do něčeho takového pouštět nechtějí.
Další příspěvky na válku se už chystají. Německo poskytne Ukrajině zbraně za dalších 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Dodávka má zahrnovat systémy protivzdušné obrany IRIS-T či raketomety. Spojené státy chtějí poskytnout Ukrajině další vybavení a zbraně pro armádu za tři miliardy dolarů.
To je všechno hrozně pěkné, otázka ovšem zní, zda bude Ukrajina v dohledné době schopna tyto zbraně zaplatit. Protože minimálně Američané postupují v podstatě stejně jako během druhé světové války, kdy na základě zákona o půjčce a pronájmu financovali odpor spojenců proti nacistickému Německu. A příkladně Rusko jako nástupce Sovětského svazu, který byl jedním z hlavních akceptantů této pomoci, splatilo poslední ze splátek až v 90. letech!
Šéf britské armády Radakin v nedávném rozhovoru jako „zbožné přání“ odmítl spekulace o tom, že ruský prezident Vladimir Putin je ve špatném zdravotním stavu nebo že by na něj mohl být spáchán atentát. „Jako vojenští profesionálové vidíme poměrně stabilní režim v Rusku,“ řekl. „Prezident Putin zvládl potlačit jakoukoliv opozici, vidíme aparát, který je mu oddaný, a nikdo v ruském vedení nemá motivaci se Putinovi postavit.“ Souhlasíte s jeho slovy?
Věřím, že britské tajné služby o tom mají mnohem lepší informace, kterých my se zde musíme jenom domýšlet. Ale i relativně nezávislé agentury tvrdí, že veřejné mínění v Rusku je Putinovi stále velmi nakloněno.
Putin se prý těší i přes desetitisícové ztráty svých vojáků na Ukrajině 80procentní podpoře obyvatel Ruska. Jak si to vysvětlujete?
Jednoduše, Rusové se evidentně cítí sami ohroženi. Takto jim to předkládá a podává i místní propaganda, takže výsledek je ten, že se ještě více semknou kolem svého prezidenta.
Případná mírová jednání jsou předmětem sporu mezi těmi, kteří říkají, že mír může být smluven jen tehdy, pokud se Rusko stáhne zcela zpět za své oficiální hranice. Proti tomu je druhá strana – jmenovitě hlasy ze zemí západní Evropy, kde si realisticky uvědomují, že Rusové se dobytého území zkrátka nevzdají, takže je potřeba volit kompromis. Co by mělo následovat?
Samozřejmě tu jde o princip samotného mezinárodního práva, takže teoreticky by se měl stav věcí vrátit zpět, ale máte pravdu, že bude velmi těžké vyhánět Rusy z dobytého území. Natož požadovat i navrácení anektovaného Krymu. To si nedokážu představit. Obávám se, že kompromisy budou nutně zapotřebí, ale momentálně mi o žádném potenciálně úspěšném návrhu na příměří či uzavření míru v rusko-ukrajinském konfliktu není nic známo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tomáš Procházka
