V úvodu pořadu ocenil, že se Evropská unie snaží srovnat podmínky nakupování na internetu v jednotlivých členských zemích EU. Jde o vstřícný krok směrem ke spotřebitelům, o který usiluje právě česká eurokomisařka Věra Jourová. Konstatoval také, že bude třeba chránit zájmy evropských spotřebitelů ve smlouvě o transatlantickém obchodu (TTIP).
Pochvala české vlády za rozumně nastavenou imigrační politiku
Následně se věnoval určité nespokojenosti, se kterou se můžeme setkávat i ve velkých státech EU, jako jsou Velká Británie či Francie. Zaprvé je dobře, že lidé mohou vyjadřovat nespokojenost, zaznělo od Hakovského na prvním místě. V tuto chvíli můžeme sledovat nespokojenost související především s přílivem imigrantů do EU. Pomoci by mohlo i potápění prázdných lodí pašeráků u libyjských břehů. Je ale třeba zdůraznit, že problém nemá jednoduché řešení. „A právě lidé jako Marine Le Penová nebo Nigel Farage z Velké Británie předkládají jednoduchá řešení,“ konstatoval host.
Z dlouhodobého hlediska je třeba pomoci řešit problémy v krizových regionech, řešit problémy chudoby či válečné konflikty. „Krátkodobě je třeba bojovat proti organizovanému zločinu ... ale já se obávám, že žádné jednoduché krátkodobé řešení neexistuje,“ varoval.
Ve věci přijímání imigrantů v jednotlivých zemích EU Hokovský ocenil české politiky. „Já bych hodnotil pozici České republiky jako velmi rozvážnou,“ poznamenal s tím, že kupříkladu Švédsko se otevřelo mnohem víc a dnes často nezvládá imigranty integrovat. Jednu věc by ale Česko mohlo zlepšit. „Finanční příspěvek české vlády by mohl být vyšší,“ uvedl Hokovský s tím, že by to pomohlo např. Itálii, ale jinak českou vládu znovu pochválil.
Marine Le Penová zastupuje menšinu a Británie je na rozcestí
Pokud jde o pravomoci EU, host si dokáže v některých oblastech představit, že dojde k prohloubení integrace, ale v jiných by to smysl nemělo. Rozhodně prý není stoupencem integrace ve všech oblastech za každou cenu. To by bylo kontraproduktivní. Členské státy řeší např. nezaměstnanost. Nová Evropská komise se sice pokusila ekonomiky členských států podpořit investiční balíčkem, ale to je jen nepřímá podpora. „Rozhodně se na Evropskou komisi nedívejme jako na instituci, která bude snižovat nezaměstnanost," dodal.
Pozice Marine Le Penové je v menšině, rozhodně nezastupuje většinu občanů. "Určitá nespokojenost tu sice existuje, ale je na hlavních politických stranách, aby to řešily,“ konstatoval. Rozhodně nepovažuje za správnou cestu opětovného uzavírání států, po němž volají Marine Le Penová nebo Nigel Farage.
Konkrétně ve Velké Británii se ukazuje, že bude pravděpodobně vládnout koaliční vláda, v jejímž čele může stát i vůdce labouristů Ed Miliband. Nelze vyloučit, že by případně i on mohl vyhlásit referendum o setrvání ostrovního království v EU, protože volání po referendu sílí. Hakovský ovšem také věří, že budou Britové nakonec hlasovat pro setrvání v EU. „Dnes jsme v Británii v naprosto zlomovém okamžiku, do sněmovny se dostane velký počet stran,“ upozornil Hokovský s tím, že případné nestabilní koalice by zemi rozhodně neprospěla.
Hokovský také připustil, že Le Penová by mohla teoreticky uspět v prezidentských volbách, ale to ještě samo o sobě nestačí, potřebovala by se svou stranou získat také většinu v parlamentu. A pokud by se jí podařilo i to, EU by to poškodilo, Česko nevyjímaje. „Ona prosazuje protekcionismus, chce zavést cla na dovoz, zatímco my chceme vyvážet naše zboží do zahraničí," namítal.
Ne každá regulace je dobrá. A pokud jde o Rusko...
Z jeho úst zaznělo, že EU v lecčems kritizuje. „Mě byste rozhodně neoznačil za nacionalistu nebo fašistu a EU v některých věcech kritizuji. Ale také vím, proč některé věci nefungují,“ konstatoval. Ví například, proč EU není schopná se shodnout na jednotnější zahraniční politice. Rozhodně se mu nezdá ideální imigrační politika EU a uznává, že ne každá regulace, která z Bruselu vzejde, je ku prospěchu věci. „Kritizujme to, bavme se o tom,“ vybízel diváky. Současně ale neuměl uvést příklad špatné regulace, podle vlastních slov zná spíše ty, které jsou opakovaně kritizovány neprávem.
V závěru se věnoval také situaci v Rusku. Rozhodně to prý není tak, že by EU ve věci sankcí jen poslouchala amerického prezidenta Baracka Obamu. „Ten má strach, aby ho Putin nenahradil v pozici světového politika číslo jedna,“ vyjádřil svůj názor čtenář. Hokovský to tak rozhodně nevidí, protože Rusku schází ekonomická síla k tomu, aby se stalo největší mocností.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
