Brno: Různorodá vegetace nahradí v oblasti Čertovy rokle hynoucí smrky. V krajině bude i více vody

18.10.2019 11:43

Ekosystém v Čertově rokli na Lesné trpí rychlým odtokem dešťové vody. Zdejší silnice vodu bez užitku odvádí. Kvůli tomu dochází také ke splavování nejcennější svrchní vrstvy půdy. Město na tuto situaci reaguje, a proto brněnští radní doporučili poskytnout 1,2 milionu korun městské části Brno-sever.

Brno: Různorodá vegetace nahradí v oblasti Čertovy rokle hynoucí smrky. V krajině bude i více vody
Foto: Brno-stred.cz
Popisek: Nová radnice v Brně

V rámci investice budou provedena opatření k vyššímu zasakování vody v dané oblasti. Finální slovo bude mít Zastupitelstvo města Brna, které se tímto bude zabývat na listopadovém zasedání.

„Vzhledem ke stávajícím klimatickým podmínkám je pro zachování přírodního charakteru Čertovy rokle na Lesné a přilehlého okolí nutné obnovovat zeleň, a především zbrzdit odtok vody z oblasti,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík. „Zvýšení podílu zasakovacích ploch vnímám jako klíčové opatření v celém městě,“ dodal. Cílem projektu je vytvořit v areálu Čertovy rokle podmínky pro zadržení dešťové vody. Zdejší strmé svahy jsou v současné době zasaženy erozí a stávající porosty významně postihla kůrovcová kalamita. Absence bylinného a keřového patra zde neumožňuje zasáknutí vody, která stéká až na dno rokle.

Na vhodných místech podél hlavní komunikace budou vybudovány otevřené zatravněné příkopy, které budou srážkovou vodu svádět do vsakovacích jam, jež zajistí její zadržení. Svahy, zvláště v místech erozních rýh, budou zpevněny dřevěnými plůtky. Tyto plůtky budou vyplněny zeminou a osázeny keři. Odtok vody se díky tomu zpomalí. Dřevěné plůtky spolu s příkopy vytvoří systém, který zabrání dalšímu splavování zeminy.

„Nově vysazené různorodé stromy a keře v oblasti nahradí kůrovcem napadené původní jehličnaté stromy, které zde v současných podmínkách hynou,“ upřesnil náměstek primátorky Petr Hladík.

K pokrytí těchto výdajů je navrženo využít finance z rozpočtu Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna.

„Prakticky jakékoliv změny v parkových a rekreačních plochách, stejně jako plánované stavby připravujeme a podporujeme s vědomím nutnosti kvalitního hospodaření s vodou, pečlivé péče o zeleň a boje proti tvorbě tepelných ostrovů. Proto jsme spustili program SUWAC, schválili akční plán udržitelné energetiky a klimatu a navazujeme dialog se zástupci obchodních i logistických center či developery, aby se spolupodíleli na snižování emisí oxidu uhličitého,“ připomněla strategii města Brna jeho primátorka Markéta Vaňková.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Písek: Na náplavce začaly vyrůstat první dvě sochy z písku

7:04 Písek: Na náplavce začaly vyrůstat první dvě sochy z písku

Sochaři začali ve středu pracovat na prvních dvou obřích pískových sochách. Ráno nákladní auto přive…